Dotaz:

Moje manželka je sluchově postižená a pobírá částečný invalidní důchod. Přitom je zaměstnána. Dříve pracovala na plný úvazek 8 hodin, nyní jí její vedoucí úvazek zkrátila na 6 hodin denně. V důsledku toho jí adekvátně snížila i mzdu, která v současné době činí 3900 Kč. Připadá nám to jako almužna, takže bychom se rádi zeptali, zda taková výše mzdy při 6hodinové pracovní době je vůbec v souladu se zákonem. Dále bychom se rádi dověděli, kolik si manželka může měsíčně vydělat při souběhu příjmu ze zaměstnání s částečným invalidním důchodem. Manželka pracuje u úklidové služby.

Odpověď:

1) Minimální mzda je upravena nařízením vlády č. 303/ 1995 Sb. o minimální mzdě, a její výše je dalšími nařízeními vlády pravidelně valorizována. S účinností od 1. ledna 2005 je její aktuální výše upravena nař. vlády č. 699/ 2004 Sb. a činí při plném pracovním úvazku 42,50 Kč na hodinu a 7185 Kč měsíčně. Protože však vaše manželka je částečně invalidní, je v souladu s ustanovením § 2 nař. vlády č. 303/ 1995 Sb. její minimální mzda stanovena ve výši 75 % citovaných částek, tedy 31,90 Kč na hodinu a 5389 Kč měsíčně. Jelikož navíc manželka nepracuje na plný, ale na kratší ( neúplný) pracovní úvazek v rozsahu 6 hodin denně, pak se ještě výše měsíční minimální mzdy musí poměrně upravit na tento úvazek, který činí 75 % plné pracovní doby. Výsledná částka minimální mzdy vaší manželky tak činí 4042 Kč a představuje nejnižší výdělek, který je povinen zaměstnavatel jí zaplatit. Jak dále uvádíte, manželka pracuje jako uklízečka. Tato práce je zařazena do 1. tarifního stupně minimálních mzdových tarifů a jeho výše je totožná s výší minimální hodinové mzdy. Částka 3 900 Kč je tedy pod úrovní zákonně stanovené minimální mzdy i minimálního mzdového tarifu a zaměstnavatel vaší manželky porušuje pracovněprávní předpisy týkající se odměňování zaměstnanců.

2) Zaměstnavatel vaší manželky porušuje i generální pracovněprávní předpis, kterým je zákoník práce. Podle zákoníku práce nemůže zaměstnavatel sám jednostranně měnit pracovní podmínky sjednané se svým zaměstnancem. Pokud tedy měla manželka v pracovní smlouvě ( nebo v jiné dohodě o pracovních podmínkách) sjednán plný pracovní úvazek ( 8 hodin denně, 40 hodin týdně) pak jakákoliv změna této pracovní podmínky může být provedena pouze na základě vzájemné dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Nesouhlasí- li s tím zaměstnanec, pak taková jednostranná změna ze strany zaměstnavatele možná není.
Z výše uvedeného ad 1) a ad 2) vyplývá, že zaměstnavatel vaší manželky zcela evidentně hrubě porušuje pracovněprávní předpisy. Doporučuji proto podat písemný podnět ke kontrole a zjednání nápravy místně příslušnému úřadu práce dle sídla zaměstnavatele vaší manželky. Úřady práce jsou v těchto záležitostech plně kompetentní a mají právní nástroje na to, aby požadovanou nápravu zjednaly. Pokud by ani to nepomohlo, pak nezbývá než domáhat se svého práva a nároku soudní cestou. Místně příslušným by v tomto případě byl okresní soud dle trvalého bydliště vaší manželky.

3) Pokud se týče maximální výše výdělku manželky při souběhu výdělečné činnosti s částečným invalidním důchodem, pak existují dvě varianty. Pokud vaše manželka pobírá částečný invalidní důchod z důvodu ztížených obecných životních podmínek, pak výše jejího výdělku není nijak omezena. Pokud pobírá částečný invalidní důchod s " ekonomickou podmínkou", pak výše jejího výdělku je limitována následujícím způsobem: Jestliže její průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti nepřesahuje 66 % srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce, pak se částečný invalidní důchod vyplácí v plné výši. Jestliže tento příjem je vyšší než 66 %, ale nepřesahuje 80 % srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce, pak se částečný invalidní důchod vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry. Jestliže však průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti přesahuje 80 % srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce, pak se částečný invalidní důchod nevyplácí. S ohledem na složitost výpočtu srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce ( vysvětlení a srozumitelnost tohoto postupu přesahuje rámec a možnosti odpovědi), doporučuji proto obrátit se v této záležitosti na okresní správu sociálního zabezpečení, která má pro stanovení srovnatelného vyměřovacího základu u vaší manželky veškeré podklady o jejích dřívějších příjmech, bez nichž tento ukazatel jinak stanovit nelze.