Snad každá rodina je jednou postavena před smutný problém. Někdo blízký má trvalé následky po nemoci, úraze, nebo začne být nesoběstačný ve stáří. Nechat si takto postižené dítě, manžela nebo rodiče doma je z valné části hrdinství. A pro mnohé to bývá ekonomicky neúnosné. To by se mělo změnit alespoň pro lidi, kteří se celodenně starají o své těžce zdravotně postižené děti. Měli by pobírat vyšší státní příspěvky. Chystají se i další změny. První krok k vylepšení situace rodin s postiženými dětmi udělala vláda, která schválila novelu zákona o sociálním zabezpečení. Příspěvek za péči o jedno postižené dítě má vzrůst ze současných 3712 na 5220 korun měsíčně. Předlohu by měla na své říjnové schůzi posoudit sněmovna. Návrh zákona původně počítal se zvýšením dávky u všech osob, které se celodenně starají o nemocné či postižené osoby. Nakonec si ti, kteří se starají o dospělé, nepolepší, což kritizují sdružení tělesně postižených. Mrzí to i ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. "Chtěli jsme pomoci hlavně rodinám s dětmi,"řekl. "Chceme se zasadit o to, aby příspěvky byly zvýšeny i lidem, kteří se celodenně starají o dospělé, což bývá i psychicky náročnější,"řekl nám předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. Podle jeho informací se příspěvek nevztahuje na dospělé na nátlak ministerstva financí, které se obává přílišných výdajů. Avšak součástí novely je i zrušení povinnosti valorizovat životní minimum k 1. lednu 2005, které by vzhledem k růstu inflace mělo, podle současného zákona o životním minimu nastat. Tím se podle Krásy ušetří 2 miliardy korun ročně. "Náklady, jež by si vyžádalo zvýšení příspěvků pro ty, kteří pečují o své dospělé příbuzné, b y ale byly menší, maximálně 400 milionů korun ročně,"tvrdí Václav Krása. Naposledy vláda životní minimum zvýšila v roce 2001, a to na dnešních 4100 korun měsíčně pro samostatně žijícího dospělého člověka. Na výši životního minima závisí řada sociálních dávek i charakter skupiny osob, které dávky pobírají. Více peněz pro rodiče postižených dětí je přesto významným úspěchem. Pomůže tomu, že nebudou muset dávat děti z ekonomických důvodů do ústavů. "Mám již informace o tom, že někteří lidé si děti umístěné v ústavech po zvýšení příspěvků chtějí vzít domů,"řekl Krása. Samozřejmě, tímto krokem si nynější vláda také nakloní voliče, jak o v každém případě, kdy se dělá něco pro děti. Podle novely, pokud bude schválena, se navíc při péči o více osob, z nichž alespoň jedna je handicapované dítě, má dávka zvýšit ze současných 6380 na 8932 korun. Schválené změny si vyžádají z rozpočtu asi 240 milionů korun. Lidé pečující o postižené si budou moci také více přivydělat. Dosud si mohli měsíčně vydělat maximálně 3480 korun, mohli by si však přilepšit až o 5800 korun. Podle normy lze současně s příspěvkem pobírat i odměnu pěstouna nebo rodičovský příspěvek. Pokud novelu včas schválí parlament a podepíše prezident, vejde v platnost od začátku příštího roku.

Rodiče postižených dětí si polepší

V ústavech pro postižené je v současnosti více dětí i dospělých, než by muselo být. Jedním zdůvodů, proč je doma rodiče nebo příbuzní nemohou mít, je nedostatek peněz. Ven se však podívají alespoň při různých akcích. Nikdo neví, c o se může stát. Paní Květa z Prahy, která má čtyři děti, se nedávno přesvědčila o tom, že někdy stačí chvilka a veškeré plány v životě jsou nanic. "Manžel byl na chalupě, m y jsme za ním s nejmladším synem odjížděli až v sobotu. Původně jsme tam nechtěli kvůli špatnému počasí jet. Normálně jsem se odpoledne s mužem bavila, chtěl uvařit kafe, když najednou se chytil za hlavu, začal se sesouvat k zemi, až si sedl na podlahu a přestával mluvit. Rychle jsem zavolala záchranku, i když v prvních minutách jsem si myslela, že ho třeba jen zlobí nízký tlak a jde do kolapsu,"vypráví. Nepřijela záchranka ale rovnou vrtulník, který Petra odvezl do nemocnice. Tam zjistili masivní krvácení do mozku a pacientovi vyoperovali kus lebeční kosti. Aby měl oteklý mozek místo. "Připravovali mne na nejhorší. Buď na to, že manžel zemře, nebo že bude ležet naprosto odkázaný ve všem na druhé a že nebude ani mluvit. Byl také dlouho v bezvědomí, tak jsem se bála, že pokud se probere, nebude už nikdy normální."Petrovi přitom nebylo ještě padesát a vypadal na čtyřicet, nikdy neměl vysoký tlak. Petr se ale začal zotavovat, což nikdo nečekal. Každý den za ním někdo z rodiny do nemocnice totiž chodil, a i když byl v bezvědomí, mluvili na něj . To možná pomohlo. Přesto doktoři řekli jednoznačně: Chodit už nikdy nebude a kdoví, jestli bude sedět. Květě nabídli, aby ho dala do ústavu. "To jsem si nějak nedovedla představit, i když mně manžel, ještě když byl zdravý, často rozčiloval a dokonce jsem uvažovala o rozvodu. Nakonec jsem si ho vzala domů. Zajistila jsem, že má speciální postel s hrazdou a také vozík. V nemocnici měl rehabilitaci, několikrát pak u nás doma ještě byla i rehabilitační sestra a muž už dokáže ve vozíku sedět, i když sám se na něj nedostane. Peněz sice máme málo, ale ani dříve to nebylo o mnoho lepší, protože jsem jako matka čtyř dětí nemohla sehnat práci,"zakončila Květa. Uvítala by ale, kdyby se i příspěvky pro lidi, kteří pečují o dospělé, zvýšily. Rodině se opravdu nežije lehce. Co si ale přeje nejvíc je to, aby sama zůstala zdravá a mohla se starat o ostatní. Nic jiného jí teď nezbývá.

Může se to stát téměř každému

Systém sociální péče potřebuje hlubokou systémovou změnu. Je o tom přesvědčena Národní rada zdravotně postižených (NRZP). Výrazně by měla podporovat péči o zdravotně postižené v přirozeném prostředí. Ústavní péče má být určena těm, kteří nebudou mít možnost žít jinde - doma nebo například u příbuzných. "Zákon o sociálních službách projednává legislativní rada vlády. Přinést by měl zásadní změnu v tom, že by lidé dostávali příspěvek na nákup sociálních služeb a sami by si rozhodovali, od koho si je zabezpečí. Vznikly by například denní stacionáře, někdo by také mohl podnikat jako pečovatel na živnostenský list,"řekl Václav Krása, předseda NRZP (na snímku). To by mohly rodiny, které mají někoho zdravotně postiženého, využívat. Nyní se někdy obracejí na agentury, které však nemívají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, a jejich pomoc se tak značně prodraží. Zákon by mohl začít platit od roku 2006. Lidé tak podle něj budou mít rovné podmínky. "Dnes se všechny služby platí z rozpočtu zřizovatelů a v zásadě se tyto služby soustřeďují jen na domovy důchodců a ústavy sociální péče, je jichž zřizovateli jsou většinou kraje. Stát - ministerstvo je zřizovatelem pouze pěti ústavů sociální péče,"dodal Krása. Změny musí umožnit individuální práci s klienty. Zákon o sociálních službách by měla do konce října projednat Vláda ČR.

Jaké vláda plánuje životní minimum

Ministerstvo práce připravuje návrh zákona, který změní konstrukci životního minima. Snížit by se mělo o částku na domácnost, kterou nahradí příspěvek na bydlení. Ze současných 4100 korun by minimum mohlo klesnout až na 2870 korun měsíčně. Další dospělí v rodině by dostávali ještě méně a částky by se snižovaly i u dětí.

V současné době se vyplácí asi 39 tisíc příspěvků na dospělé postižené a zhruba 10 tisíc příspěvků rodinám pečujícím o postižené děti

Příspěvek na dospělé je 3750 korun a nemá se zvyšovat n na dítě je 3712 a vláda navrhuje zvýšení na 5220 korun

Ústavy v západní Evropě ubývají

(Počet obyvatel ústavů sociální péče ve vztahu k celkovému počtu obyvatel v jednotlivých zemích v %)

Země Roky 1980-81 / 1991-93 :

Anglie 0,94 / 0,47
ČR 1,3 / 1,7
Finsko 1,18 / 0,97
Holandsko 2,00 / 2,09
Island 1,57 / 0,87
Polsko 0,75 / 0,61
Švédsko 1,23 / 0,42

(Pramen: Sborník Konference o sociální pomoci, 1999, trend počtu lidí v ústavech v západní Evropě je stále klesající, bližší čísla nejsou momentálně kdispozici.)