Dnes je Pátek, 24. listopadu 2017, svátek má Klement
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech zákonů
pouze ve zvolené oblasti

 
Oblasti

01. Obecně
02. Důchody
03. Příspěvky
04. Sociální služby
05. Telefonní stanice
06. Vzdělávání
07. Zaměstnávání
Jednotlivá témata
08. Podnikání
09. Daňové úlevy
10. Bydlení
11. Bariéry
12. Správní řízení
13. Pošta
14. Poradny
15. Působnost orgánů
16. Vzorová podání
 
Nejčtenější zákony


 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 1215
 
Webinfo


 
 

Aktuálně
 Důchody  >> 
( 06.11.2007 )
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění.
zákon 40/2000 Sb. - Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
 
06.09.2002, 18:02 - oblast " 07. Zaměstnávání "
01. Problematika zaměstnávání zdravotně postižených občanů

A. ZÁKLADNÍ POJMY VZTAHUJÍCÍ SE K PROBLEMATICE ZAMĚSTNÁVÁNÍ A PODNIKÁNÍ
OBČAN SE ZPS A ZPS S TZP

Podle zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

§ 21

  1. Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.
  2. Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který
    1. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání,
    2. je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
    3. byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod.
  3. Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.
  4. Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.
  5. Občané, na které se nevztahuje ustanovení odstavců 2 a 4, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.
  6. Na občany starší 65 let se ustanovení odstavců 1 až 5 nevztahují.
CHRÁNĚNÉ DÍLNY, CHRÁNĚNÁ PRACOVIŠTĚ

podle vyhlášky MPSV ČR č. 115/1992 Sb.

Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště provozovaná právnickými a fyzickými osobami, pracuje-li v nich alespoň 60% občanů se změněnou pracovní schopností (ZPS). Chráněným pracovištěm je též pracoviště zřízené v domácnosti občana se změněnou pracovní schopností.

Do chráněných dílen a na chráněná pracoviště jsou zařazováni zejména občané se ZPS s TZP, s mentálním postižením, občané se ZPS, kteří mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce, a občané se ZPS po dobu přípravy k práci.

B. PRACOVNÍ POMĚR

Úvodní výklad

Jednou z nejzávažnějších otázek je problematika zaměstnávání zdravotně postižených občanů. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že práce není pro většinu zdravotně postižených občanů jen zdrojem obživy, ale v nemenší míře též prostředkem seberealizace s výrazným sociálně rehabilitačním účinkem. Proto není divu, že problematice zaměstnávání zdravotně postižených občanů byla a je věnována u nás i ve světě zvýšená pozornost. Náš právní řád obecně neobsahuje problematiku zaměstnávání zdravotně postižených občanů jako celek, nýbrž upravuje pouze specifika zaměstnávání některých skupin zdravotně postižených občanů, jmenovitě občanů se změněnou pracovní schopností, včetně změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením a zaměstnávání poživatelů invalidních důchodů a poživatelů částečných invalidních důchodů. Obecně lze konstatovat, že zdravotně postižený občan může zásadně, pokud mu to dovoluje zdravotní stav, najít pracovní uplatnění buď na normálním trhu práce, nebo ve specializovaných organizacích vytvořených pro zaměstnávání těchto občanů, příp. v chráněné dílně či chráněném pracovišti.

Pokud se týká ochrany pracovního poměru zdravotně postižených občanů, je třeba upozornit na ustanovení § 50 ZP, které stanoví, že pracovníku se změněnou pracovní schopností může dát organizace výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státní správy (úřad práce), jinak je výpověď neplatná. Souhlas úřadu práce se nevyžaduje, jde-li o pracovníka staršího 65 let nebo z důvodů uvedených v § 46 odst. l pod písmeny a), b) nebo f). Zvláštní pozornost je třeba věnovat ustanovení § 47 odst. 2, podle něhož při výpovědi z důvodů nadbytečnosti (§ 46 odst. 1 písm. c) dané pracovníkovi se změněnou pracovní schopností, který není zabezpečen důchodem, skončí výpovědní lhůta teprve tehdy, až organizace zabezpečí tomuto pracovníkovi nové vhodné zaměstnání. Za občana, který není zabezpečen důchodem je třeba považovat i poživatele částečného invalidního důchodu.

Právní úprava (výběr ze ZP)

Pracovní smlouva a vznik pracovního poměru

§ 28

Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Paragraf 1 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 2až 6 platí i zde.

§ 29

(1) V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout:
  1. druh práce, na který je zaměstnanec přijímán,
  2. místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo),
  3. den nástupu do práce.
(2) Mimoto lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají účastníci zájem. Ve smlouvě lze písemně dohodnout, že zaměstnanec nesmí po ustanovenou dobu, nejdéle však jeden rok po skončení pracovního poměru, vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, a to za podmínek, za nichž to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat; za porušení takového závazku může být sjednána přiměřená smluvní pokuta. Konkurenční doložka odporující uvedeným podmínkám je neplatná.

(3) Zaměstnavatel může sjednat s vedoucím zaměstnancem, u něhož se pracovní poměr zakládá jmenováním nebo volbou, právo na odchodné pro případ, že vedoucí zaměstnanec bude z funkce odvolán před skončením svého funkčního období, je-li zároveň sjednána konkurenční doložka. Ujednání o odchodném odporující uvedeným podmínkám je neplatné.

§ 30

(1) Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání, nebo jestliže v pracovní smlouvě nebo při její změně nebyly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.

(2) Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s

  1. absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; absolventem se rozumí zaměstnanec, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnavatel podle § 127 odst. 2 omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek,
  2. mladistvými,
  3. zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva.
(3) Zákaz podle odstavce 2 neplatí v případech, kdy fyzická osoba písemně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru a dobu určitou.

§ 31

(1) V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.

(2) Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.

(3) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.

§ 32

(1) Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.

(2) Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.

(3) Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat

  1. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
  2. bližší označení druhu a místa výkonu práce,
  3. nárok na délku dovolené na zotavenou, popřípadě uvedení způsobu určování nároku na dovolenou,
  4. údaj o výpovědních dobách,
  5. údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy,
  6. stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby.
(4) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda.

(5) Informace uvedené v odstavci 3 písm. c), d) a f) a v odstavci 4 mohou být nahrazeny odkazem na příslušný

pracovněprávní předpis nebo na kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

(6) Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměry sjednané na dobu kratší než jeden měsíc.

Vznik pracovního poměru

§ 33

(1) Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

(2) Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

§ 35

Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

(1) Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr,

  1. zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou,
  2. zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.
(2) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem platným u zaměstnavatele (§ 82) a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také řádně seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.

(3) Zaměstnavatel je povinen předkládat příslušnému odborovému orgánu ve lhůtách s ním dohodnutých zprávy o sjednaných nových pracovních poměrech.

Výpověď daná zaměstnavatelem

§ 46

(1) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z těchto důvodů:

  1. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  2. přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  3. stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
  4. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
  5. nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
  6. jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně; pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně lze dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi.
(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, pouze tehdy, jestliže

  1. nemá možnost ho dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě,
  2. zaměstnanec není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel nabídl v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v jeho bydlišti, nebo podrobit se předchozí průpravě pro tuto jinou práci.
(3) Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl, a pro porušení pracovní kázně v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.

(4) Stane-li se v průběhu lhůty dvou měsíců uvedené v předchozím odstavci jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení pracovní kázně, předmětem šetření jiného orgánu, lze dát výpověď ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření. Je-li k výpovědi třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy, nepočítá se do této lhůty doba ode dne podání žádosti o udělení souhlasu do dne, kdy rozhodnutí orgánu státní správy nabylo právní moci.

§ 47

(1) Byla-li dána zaměstnanci výpověď z některého z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d), je zaměstnavatel povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy účinně mu pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání.

(2) Při výpovědi dané osamělé zaměstnankyni nebo osamělému zaměstnanci trvale pečujícím o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci se změněnou pracovní schopností, který není zabezpečen důchodem, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c), při výpovědi dané zaměstnanci proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, a při výpovědi dané pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen zajistit těmto zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.

(3) Povinnost účinně pomáhat zaměstnanci k získání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu je zajistit, zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Tyto povinnosti zaměstnavatele zanikají, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

Zákaz výpovědi

§ 48

(1) Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je

  1. v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
  2. při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby; to platí obdobně v případě civilní služby,16)
  3. v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
  4. v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec trvale pečují alespoň o jedno dítě mladší než tři roky,
  5. v době, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím bývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.


16) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.

§ 49

Zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci

  1. pro organizační změny uvedené v § 46 odst.1 písm. a) a b),
  2. z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené (§ 157 odst. 1) nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou žena je oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),
  3. pro jiné porušení pracovní kázně [§ 46 odst.1 písm.f)], pokud nejde o těhotnou zaměstnankyni nebo o zaměstnankyni anebo zaměstnance, kteří trvale pečují o dítě mladší než tři roky.
§ 50

Zaměstnanci se změněnou pracovní schopností může dát zaměstnavatel výpověď jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu státní správy, jinak je výpověď neplatná; tento souhlas se nevyžaduje, jde-li o výpověď dávanou zaměstnanci staršímu než 65 let nebo z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a), b) nebo f).

§ 148

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat zaměstnance se změněnou pracovní schopností na vhodných pracovních místech a umožňovat jim výcvikem nebo studiem získání potřebné kvalifikace, jakož i pečovat o její zvyšování. Jsou dále povinni vytvářet podmínky, aby tito zaměstnanci měli možnost co nejširšího a trvalého pracovního uplatnění, a zlepšovat vybavení pracovišť, aby mohli dosahovat pokud možno stejných pracovních výsledků jako ostatní zaměstnanci a aby jim byla práce co nejvíce usnadněna.

(2) Pro zaměstnance se změněnou pracovní schopností, které nelze zaměstnat za obvyklých pracovních podmínek, se u některých zaměstnavatelů vyhrazují nebo zřizují chráněné dílny (pracoviště) a umožňuje se jim získat potřebnou kvalifikaci.

(3) Povinnosti zaměstnavatelů souvisící se zaměstnáváním zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, uvedené v předchozích odstavcích, blíže upravují zvláštní předpisy.

C. PODPORA ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OBČANŮ

Úvodní výklad

Existuje řada institutů, které mají za cíl vytvořit podmínky pro co nejširší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů. Na prvním místě je třeba jmenovat zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a nařízení vlády ČR č. 228/2000 Sb. o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tímto nařízením se stanoví pro všechny zaměstnavatele zaměstnávající více než 20 pracovníků povinnost zaměstnat alespoň 5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností. Výše uvedená povinnost se nevztahuje na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů, s výjimkou jejich civilních složek, na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků. Do počtu zaměstnanců se nezapočítávají zaměstnanci na pracovních místech obsazovaných volbou nebo jmenováním, popř. ustanovením do funkce. O tyto pracovníky se tedy celkový počet zaměstnanců snižuje.

Stanovenou povinnost může zaměstnavatel plnit též tím, že dle předchozí dohody odebírá výrobky nebo přijímá jiná plnění od organizací zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Počet zaměstnanců, kteří se mu započítají je závislý na produktivitě takového dodavatele.

Poslední formou plnění je odvod do státního rozpočtu. Výše částky, kterou je zaměstnavatel povinen odvést činí polovičku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. - 3. Čtvrtletí příslušného kalendářního roku. O plnění výše uvedené povinnosti je zaměstnavatel povinen informovat Úřad práce do 15. 2. následujícího roku a finanční prostředky odvést do 31. 1. následujícího roku. Nesplnění těchto povinností může být postihnuto pokutou až do výše 250 000 Kč.

Zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností je podporováno i úlevami na daních z příjmu. Za každého zaměstnance se ZPS se daň sníží o 18.000 Kč o poměrnou část této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců desetinné číslo. Obdobně se postupuje u pracovníků se ZPS s TZP, s tím, že snížení daně činí 60.000 Kč. Pokud se týká zaměstnávání poživatelů plných invalidních důchodů, jsou možnost zaměstnání a charakter pracovního poměru ovlivněny důvodem invalidity. Kdy je občan invalidní je uvedeno v části II. V rámci vymezení některých základních pojmů.

Délka trvání pracovního poměru ani výdělek invalidního občana není omezena. Při zaměstnávání poživatelů částečných invalidních důchodů má důvod částečné invalidity svůj význam a to pro výši výdělku. Poživatelé, jimž nebyl přiznán částečný invalidní důchod z titulu značného ztížení obecných životních podmínek, jsou ve svých výdělkových možnostech omezeni srovnatelným vyměřovacím základem. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 16 - 19 a § 46 - 48 zákona č. 155/1995 Sb. Kromě této obecné úpravy je třeba se zmínit o zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích. Úprava této problematiky je obsažena ve vyhlášce MPSV ČR č. 115/1992 Sb ve znění vyhlášky 232/1997 Sb. Na zřízení místa v chráněné dílně může být poskytnut úřadem práce příspěvek až do výše 100 000 Kč na jedno místo. Zaměstnavatelé mohou získat i příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť, a to až do výše 40.000,- Kč ročně na jednoho občana se ZPS. Pro zaměstnávání zdravotně postižených občanů mohou zaměstnavatele využít i ustanovení vyhl. č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací. Na základě dohody s úřadem práce může zaměstnavatel získat buď návratnou finanční výpomoc, nebo dotaci na mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění, dotaci na úhradu úroku z úvěru nebo jinou účelově určenou dotaci.

Právní úprava

Povinnosti zaměstnavatelů dle zákona č. 1/1991 Sb.

§ 24

(1) Pro občany se změněnou pracovní schopností jsou zaměstnavatelé povinni

  1. hlásit úřadu práce vhodná pracovní místa a jejich obsazování,
  2. vytvářet vhodná pracovní místa a zajišťovat vhodné podmínky pro výkon práce,
  3. z pracovních míst vyhrazovat v součinnosti s úřadem práce, orgány státní zdravotní správy, s příslušným odborovým orgánem odborové organizace a příslušnými družstevními orgány, místa zvláště vhodná pro občany se změněnou pracovní schopností a předkládat seznamy těchto míst s popisem pracovní činnosti a pracovních podmínek úřadu práce,
  4. přednostně obsazovat místa uvedená v seznamu volných pracovních míst vyhrazených pro občany se změněnou pracovní schopností těmito občany, a to především svými zaměstnanci, u nichž nastala změna pracovní schopnosti, a občany se změněnou pracovní schopností doporučenými k přijetí úřadem práce,
  5. individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek rozšiřovat možnost zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností i na pracovních místech pro ně nevyhrazených a přednostně jim zadávat příležitostnou práci a práci, kterou mohou vykonávat doma,
  6. provádět přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností a věnovat zvláštní péči zvyšování jejich kvalifikace v době jejich zaměstnávání,
  7. vést jejich evidenci.
(2) Zaměstnavatel je povinen zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců stanoveného nařízením vlády (dále jen "povinný podíl").

(3) Povinnost zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu plní zaměstnavatel

  1. zaměstnáváním občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu, nebo
  2. odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se ZPS nebo zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům, nebo
  3. odvodem do státního rozpočtu, výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se změněnou pracovní schopností, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Českým statistickým úřadem za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.
(4) Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Nesplnil-li zaměstnavatel povinný podíl způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) nebo b), je povinen jej splnit podle odstavce c). Výši tohoto odvodu je povinen stanovit a odvést jej do státního rozpočtu nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla. Zaplacení prokáže při plnění oznamovací povinnosti podle věty první.

(5) Hmotné zvýhodnění zaměstnavatelů za zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností upravují zvláštní předpisy.13)

(6) Vláda stanoví nařízením povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci a okruh těchto zaměstnavatelů, jestliže to bude vyžadovat situace v umísťování občanů se změněnou pracovní schopností; tento povinný podíl nesmí být vyšší než 8 %zaměstnanců.
13) §35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

Nařízení vlády č. 228/2000 Sb.

ze dne 21. června 2000 o stanovení povinného podílu počtu občanů
se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., (dále jen "zákon"):

§ 1

Povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností1) na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci činí 5 % (dále jen "povinný podíl").

1) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

§ 2

Pro účely zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu podle § 24 odst. 3 písm. a) zákona se do povinného podílu započítává každý zaměstnanec se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením2) třikrát.


2) § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb.

§ 3

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se do povinného podílu zaměstnavatele započítává stanovený počet zaměstnanců zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, od něhož zaměstnavatel odebírá výrobky nebo jemuž zadal výrobní program. Způsob stanovení tohoto počtu je uveden v příloze k tomuto nařízení.

§ 4

Pro účely stanovení povinného podílu ve sledovaném kalendářním roce je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, který se vypočítá za sledovaný rok jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci zaměstnavatele, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.3)
3) § 83 zákoníku práce.
Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.
Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby.


§ 5

Při výpočtech podle tohoto nařízení se zjištěné průměrné přepočtené počty zaměstnanců zaokrouhlují na celá čísla od poloviny směrem nahoru.

§ 6

Toto nařízení se nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky,4) pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků.


4) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb.

§ 7

Zrušuje se nařízení vlády č. 384/1991 Sb., o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

§ 8

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příl.

Způsob stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele

I. Stanovení počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 3 tohoto nařízení:

a) v případech odebírání výrobků podle vzorce:

C
PZ =
, kde
P1 nebo P2

PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,

C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce od zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností,

P1 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za předchozí kalendářní rok,

P2 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok;

b) v případech zadávání výrobních programů podle vzorce:

D
PZ =
, kde
P3

PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu,

D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce,

P3 je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, za sledovaný kalendářní rok.

Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo na zadaných výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce P1, P2 a P3 koeficientem 0,5.

II. Produktivita práce zaměstnavatele pro účely výpočtu podle bodu I. se vypočítá:

a) u zaměstnavatele, který vykonával svůj předmět činnosti v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:

T1
P1 =
, kde
A1

P1 je produktivita práce za předchozí kalendářní rok,

T1 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za předchozí kalendářní rok,

A1 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za předchozí kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;

b) u zaměstnavatele, který zahájil výkon svého předmětu činnosti ve sledovaném kalendářním roce, za který se plnění povinného podílu sleduje, podle vzorce:

T2
P2 =
, kde
A2

P2 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,

T2 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,

A2 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení;

c) u zaměstnavatele, kterému byl zadán výrobní program, podle vzorce:

T3
P3 =
, kde
A3

P3 je produktivita práce za sledovaný kalendářní rok,

T3 jsou celkové tržby za vlastní výrobky a služby za sledovaný kalendářní rok,

A3 je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za sledovaný kalendářní rok, zjištěný podle § 4 tohoto nařízení.

CHRÁNĚNÉ DÍLNY A CHRÁNĚNÁ PRACOVIŠTĚ

VYHLÁŠKA č. 115/1992 Sb. o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností. Změna: 232/1997 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 31 odst. 3 písm. b) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon"):

§ 1

(1) Občané se změněnou pracovní schopností a občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením1) (dále jen "občané se změněnou pracovní schopností") mají nárok na pracovní uplatnění, které je přiměřené jejich zdravotnímu stavu a pracovním schopnostem.

(2) Pracovní rehabilitace může na doporučení příslušného zdravotnického zařízení probíhat již v době, kdy občan je práce neschopný.

(3) Úřad práce2) při zabezpečování pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností spolupracuje zejména se zdravotnickými zařízeními provádějícími léčebnou rehabilitaci, orgány sociálního zabezpečení a školství, zaměstnavateli, odborovými orgány, občanskými sdruženími, charitativními sdruženími, církvemi, náboženskými společnostmi, okresními úřady a obcemi.


1) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. 2) § 13 odst. 1 písm. c) zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

§ 2

Poradenská služba

(1) Poradenská služba zahrnuje pracovně profesní poradenství a poradenství pro volbu povolání. Poradenskou službu poskytuje úřad práce2) s cílem najít pro občany se změněnou pracovní schopností vhodné pracovní uplatnění, které je přiměřené druhu a stupni jejich zdravotního postižení.

(2) Při poskytování poradenské služby podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, úřad práce

  1. informuje občana se změněnou pracovní schopností o jeho právech a povinnostech při provádění pracovní rehabilitace,
  2. podává informace občanům, mladistvým a jejich rodičům o možnostech přípravy pro pracovní uplatnění pro občany se změněnou pracovní schopností podle druhu a stupně jejich zdravotního postižení,
  3. ve spolupráci se zdravotnickými odborníky a v návaznosti na výsledky léčebné rehabilitace se podílí na zaměření přípravy k práci podle vývoje na trhu práce,
  4. napomáhá při výběru vhodného pracovního uplatnění,
  5. zabezpečuje v případě potřeby poradenské služby zaměřené na řešení psychických a sociálních problémů občanů se změněnou pracovní schopností,
  6. na základě vyhodnocení situace na trhu práce se zřetelem na vývoj pracovního uplatnění mladistvých se změněnou pracovní schopností navrhuje vytváření vhodných učebních a studijních oborů,
  7. v případech změny zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, dává podnět okresní správě sociálního zabezpečení k novému posouzení jeho zdravotního stavu.

2) § 13 odst. 1 písm. c) zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

Příprava pro pracovní uplatnění

§ 3

(1) Příprava pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností se provádí se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu a její délka je závislá na náročnosti zaměstnání, pro které se občan se změněnou pracovní schopností připravuje. Příprava pro pracovní uplatnění zahrnuje přípravu pro povolání podle zvláštních předpisů3) a přípravu k práci.

(2) Příprava k práci občanů se změněnou pracovní schopností umožňuje postupné přizpůsobování se k pracovnímu výkonu a provádí se zejména

  1. na pracovištích individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu občana se změněnou pracovní schopností,
  2. v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích,
  3. ve vzdělávacích zařízeních zaměstnavatelů, církví, charitativních sdružení a občanských sdružení a výcvikových střediscích pro občany se změněnou pracovní schopností.
(3) O provedení přípravy k práci uzavírá úřad práce písemnou dohodu

  1. se zaměstnavatelem, u něhož je občan se změněnou pracovní schopností v pracovním poměru; tato dohoda obsahuje zejména způsob, výši a podmínky úhrady nákladů až do výše kursovného, včetně nutných školních potřeb v závislosti na formě obsahu přípravy k práci a její délce,
  2. s uchazečem o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností; tato dohoda obsahuje zejména obsah přípravy k práci, dobu a způsob jejího zabezpečení, podmínky hmotného zabezpečení po dobu přípravy k práci, místo konání, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, pracovní činnost, popřípadě další podmínky podle § 4,
  3. se zařízením, ve kterém se příprava k práci provádí; tato dohoda obsahuje zejména pracovní činnost, základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, místo a způsob provedení, rozsah teoretické a praktické přípravy, dobu zahájení a ukončení, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, kalkulaci nákladů a dobu a způsob jejich úhrady.

3) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 399/1991 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

§ 4

Uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností, poskytuje úřad práce při přípravě k práci prováděné v rámci pracovní rehabilitace bezplatně nutné školní potřeby a učebnice, pracovní pomůcky a ochranné pracovní prostředky. Dále mu může poskytovat

  1. stravné, náhradu prokázaných výdajů za ubytování a náhradu prokázaných jízdních výdajů za cestu z bydliště do místa přípravy k práci a zpět a při přijímacím řízení, zahájení a ukončení přípravy k práci, popřípadě i náhradu prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny a zpět ve výši stanovené zvláštním předpisem,4) jakož i náhradu prokázaných nutných vedlejších výdajů,
  2. náhradu prokázaných jízdních výdajů při denním dojíždění na přípravu k práci,
  3. náhradu ve výši pojištění pro případ úrazu jím sjednaného na dobu přípravy k práci.

4) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.


§ 5

Při provádění přípravy k práci uchazečů o zaměstnání, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností, se přiměřeně postupuje podle ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní podmínky žen a mladistvých.

Chráněné dílny a chráněná pracoviště

§ 6

(1) Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště provozovaná právnickými a fyzickými osobami, pracuje-li v nich alespoň 60 % občanů se změněnou pracovní schopností. Chráněným pracovištěm je též pracoviště zřízené v domácnosti občana se změněnou pracovní schopností.

(2) Do chráněných dílen a na chráněná pracoviště jsou zařazováni zejména občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, s mentálním postižením, občané se změněnou pracovní schopností, kteří mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce, a občané se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy k práci.

(3) Zaměstnavatel při plnění povinností podle § 24 odst. 1 písm. g) zákona eviduje též občany se změněnou pracovní schopností, kteří pracují v chráněných dílnách nebo na chráněných pracovištích.

§ 7

Příspěvek na zřízení chráněných dílen a chráněných pracovišť

(1) Úřad práce poskytuje zaměstnavatelům příspěvek na zřízení pracovního místa pro občana se změněnou pracovní schopností v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti nejvýše v částce 100 000 Kč na jedno pracovní místo. Příspěvek může být poskytnut zálohově a zúčtuje se nejpozději do šesti měsíců. Příspěvek se poskytne, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 6 a zaměstnavatel se v písemné dohodě zaváže provozovat pracovní místa v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti nejméně po dobu dvou let od poskytnutí příspěvku; dohoda obsahuje rovněž závazek zaměstnavatele, že vrátí úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část odpovídající době, kterou nesplnil.

(2) Jestliže to úřad práce uloží, mohou být pracovní místa, na jejichž zřízení byl poskytnut příspěvek podle odstavce 1, obsazována jen uchazeči o zaměstnání, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností.5)

(3) Úřad práce může poskytnout příspěvek na vybavení pracovními prostředky též uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností a bude samostatně výdělečně činný, nejvýše však v částce 100 000 Kč. Pokud občan se změněnou pracovní schopností přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost do dvou let od poskytnutí příspěvku, může úřad práce požadovat plné nebo částečné vrácení příspěvku, se zřetelem na dobu trvání samostatné výdělečné činnosti a důvody, které vedly k jejímu ukončení. Vrácení příspěvku nelze požadovat na občanu se změněnou pracovní schopností, který přestal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů.

(4) Jestliže byl poskytnut příspěvek na zřízení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště, nenáleží již příspěvek podle zvláštního předpisu o zřizování společensky účelných pracovních míst.6)


5) § 13 odst. 1 písm. a) zákona České národní rady č. 9/19991 Sb.
6) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce, ve znění vyhlášky č. 349/1991 Sb.


§ 8

Příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť

Úřad práce poskytuje zaměstnavatelům příspěvek k částečné úhradě provozních nákladů7) chráněné dílny nebo chráněného pracoviště až do výše 40000 Kč ročně na jednoho občana se změněnou pracovní schopností.


7) § 22 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění zákona č. 578/1991 Sb.


§ 9

Zrušuje se s působností pro Českou republiku § 114 až 118, § 119 odst. 4 a 5 a § 121 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 35/1997 Sb., ze dne 19. února 1997, kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 5 odst. 5 zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, (dále jen "zákon"):

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Při zřizování společensky účelných pracovních míst1) (dále jen "účelné pracovní místo") a při vytváření veřejně prospěšných prací2) pro uchazeče o zaměstnání3) přihlíží úřad práce zejména k

  1. situaci na trhu práce,4)
  2. době využití účelného pracovního místa nebo veřejně prospěšné práce,
  3. době, která je nutná pro zřízení účelného pracovního místa a vytvoření veřejně prospěšné práce,
  4. předpokládaným nákladům na zřízení účelného pracovního místa a vytvoření veřejně prospěšné práce.
(2) Úřad práce předkládá návrh na zřízení účelných pracovních míst k vyjádření poradnímu sboru.5)


1) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
2) § 5 odst. 3 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.
3) § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
4) § 12 odst. 1 písm. j) zákona ČNR č. 9/1991 Sb.
5) § 7 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.


Účelná pracovní místa

§ 2

(1) Úřad práce může zaměstnavateli v souvislosti se zřizováním účelných pracovních míst poskytnout

  1. návratnou finanční výpomoc,
  2. dotaci na úhradu mezd (platů) a jejich náhrad, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění6) (dále jen "dotace na mzdové náklady"),
  3. dotaci na úhradu úroků z úvěrů,
  4. jinou účelově určenou dotaci (dále jen "jiná dotace").
(2) Výše dotace nebo návratné finanční výpomoci podle odstavce 1 písm. a), c) a d) může činit na jedno účelné pracovní místo nejvýše 80 000 Kč v závislosti na předpokládaných nákladech na jeho zřízení.

(3) Dotaci na mzdové náklady podle odstavce 1 písm. b) může úřad práce hradit pouze po dobu, po kterou je účelné pracovní místo obsazeno uchazečem o zaměstnání, nejdéle však 24 měsíců.

(4) Na jedno účelné pracovní místo lze zaměstnavateli poskytnout pouze jeden z druhů dotace nebo návratné finanční výpomoci podle odstavce 1 písm. a) až d); návratnou finanční výpomoc podle odstavce 1 písm. a) a jinou dotaci podle odstavce 1 písm. d) lze poskytnout vedle sebe, nejvýše však do částky uvedené v odstavci 2.
6) § 25a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
§ 26a zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.


§ 3

Úřad práce uzavírá se zaměstnavatelem na zřízení účelného pracovního místa písemnou dohodu podle zákona.7) Dohodu nelze uzavřít s ústředním orgánem státní správy, okresním úřadem, státním fondem a rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je správní úřad. Dohodu lze však uzavřít se zařízením sociální péče.8)
7) § 5 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.
8) § 45 zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.


§ 4

(1) Dohoda sjednaná podle § 3, na základě které se poskytuje návratná finanční výpomoc, dotace na úhradu úroků z úvěrů a jiná dotace, obsahuje zejména

  1. počet a druhy účelných pracovních míst, která budou zřízena,
  2. závazek zaměstnavatele, že na zřízená účelná pracovní místa přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, které písemně doporučil úřad práce,9)
  3. závazek zaměstnavatele, že písemně oznámí úřadu práce den, způsob a důvod skončení pracovního poměru zaměstnance, který byl přijat na účelné pracovní místo, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od skončení pracovního poměru,
  4. druh, způsob a výši dotace nebo návratné finanční výpomoci na zřízení účelného pracovního místa, které budou poskytnuty úřadem práce,10)
  5. způsob a podmínky splácení návratné finanční výpomoci.
(2) Dohoda, na základě které se poskytuje dotace na úhradu úroků z úvěrů [§ 2 odst. 1 písm. c)] nebo jiná dotace [§ 2 odst. 1 písm. d)], obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 závazek zaměstnavatele, že vrátí úřadu práce poměrnou část dotace poskytnuté na zřízení účelného pracovního místa odpovídající době, kterou nesplnil, nedodrží-li dohodnuté podmínky.

(3) Podmínkou uzavření dohody je předložení záměru zaměstnavatele na využití účelného pracovního místa s předpokládanými náklady na jeho zřízení.

(4) V případě vytvoření více než čtyř účelných pracovních míst je podmínkou uzavření dohody odborný posudek (expertiza).
9) § 12 odst. 1 písm. l) zákona ČNR č. 9/1991 Sb.
10) § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.


§ 5

(1) Dohoda sjednaná podle § 3, na základě které se poskytuje dotace na mzdové náklady podle § 2 odst. 1 písm. b), obsahuje zejména:

  1. druh a popis (charakteristiku) účelného pracovního místa,
  2. závazek zaměstnavatele, že na účelné pracovní místo podle písmene a) přijme uchazeče o zaměstnání,
  3. osobní údaje uchazeče o zaměstnání,
  4. podstatné náležitosti z obsahu pracovní smlouvy sjednané mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání, která je součástí dohody,
  5. výši a dobu poskytování dotace na mzdové náklady zaměstnavateli,
  6. závazek zaměstnavatele, že neprodleně, nejpozději do pěti pracovních dnů od skončení pracovního poměru písemně oznámí úřadu práce den, způsob a skončení pracovního poměru zaměstnance přijatého na základě této dohody.
(2) Úřad práce poskytne zaměstnavateli dotaci na mzdové náklady do 15 dnů od předložení měsíčního vyúčtování mezd vyplacených zaměstnanci umístěnému na zřízeném účelném pracovním místě.

§ 6

(1) Úřad práce může na základě písemné dohody poskytnout návratnou finanční výpomoc [§ 2 odst. 1 písm. a)], dotaci na úhradu úroků z úvěrů [§ 2 odst. 1 písm. c)] nebo jinou dotaci [§ 2 odst. 1 písm. d)] na zřízení účelného pracovního místa také občanu, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů11) a je v době uzavření dohody veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Pro výši dotace nebo návratné finanční výpomoci platí obdobně § 2 odst. 2 a 4.

(2) Podmínkou uzavření dohody podle odstavce 1 je předložení podnikatelského záměru uchazeče o zaměstnání spolu s předpokládanými náklady na zřízení účelného pracovního místa, a vyžaduje-li to úřad práce, i odborný posudek (expertiza).

(3) Dohoda uzavřená podle odstavce 1 obsahuje zejména

  1. druh a popis účelného pracovního místa,
  2. podmínky, které musí uchazeč o zaměstnání při zřízení účelného pracovního místa dodržet,
  3. dobu, od které uchazeč o zaměstnání začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
  4. druh, způsob a výši dotace nebo návratné finanční výpomoci na zřízení účelného pracovního místa,
  5. závazek uchazeče o zaměstnání, že úřadu práce písemně oznámí ukončení samostatné výdělečné činnosti, pro kterou byla úhrada nákladů poskytnuta, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od jejího skončení,
  6. závazek uchazeče o zaměstnání, že úřadu práce vrátí poměrnou část dotace poskytnuté na zřízení účelného pracovního místa, odpovídající době, kterou nesplnil, jestliže do dvou let od uzavření dohody přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost podle sjednaných podmínek.
(4) Vrácení dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytnuté na zřízení účelného pracovního místa nelze požadovat od občana, který přestal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo v případě jeho smrti.
11) Např. živnostenský zákon.

Veřejně prospěšné práce

§ 7

Krátkodobým pracovním umístěním uchazeče o zaměstnání na veřejně prospěšné práce se rozumí doba nepřesahující 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání na tyto práce.
§ 8

(1) Úřad práce uzavírá se zaměstnavatelem nebo s obcí k vytvoření veřejně prospěšných prací písemnou dohodu podle zákona;2) dohodu nelze uzavřít s ústředním orgánem státní správy, okresním úřadem a státním fondem.

(2) Na vytvoření veřejně prospěšných prací může úřad práce poskytnout dotaci až do výše skutečně vyplacených mezd (platů) a jejich náhrad, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění6) na zaměstnance umístěné na tyto práce.
2) § 5 odst. 3 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.
6) § 25a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
§ 26a zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.


§ 9

(1) Dohoda sjednaná podle § 8 na vytvoření veřejně prospěšných prací obsahuje zejména

  1. počet pracovních míst, která budou vytvořena,
  2. druh a popis (charakteristiku) každého pracovního místa,
  3. dobu, na kterou se pracovní místa vytvářejí,
  4. závazek zaměstnavatele nebo obce, že pracovní místa na veřejně prospěšných pracích bude obsazovat uchazeči o zaměstnání písemně doporučenými úřadem práce,9)
  5. závazek zaměstnavatele nebo obce, že písemně oznámí úřadu práce den, způsob a důvod skončení zaměstnání každého takto přijatého zaměstnance, a to neprodleně, nejpozději do pěti pracovních dnů od skončení zaměstnání,
  6. výši dotace na vytvoření veřejně prospěšných prací (§ 8 odst. 2).
(2) Úřad práce poskytne zaměstnavateli nebo obci dotaci podle § 8 odst. 2 do 15 dnů od předložení měsíčního vyúčtování vyplacených mezd.
9) § 12 odst. 1 písm. l) zákona ČNR č. 9/1991 Sb.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 10

Práva a povinnosti vyplývající z dohod uzavřených do dne účinnosti této vyhlášky se řídí dosavadními předpisy. V případě dohod uzavřených před počátkem účinnosti této vyhlášky zaměstnavatel vrátí úřadu práce poměrnou část úhrady nákladů na zřízení pracovního místa, odpovídající době, kterou nesplnil, nedodrží-li dohodnuté podmínky.

§ 11

Zrušuje se vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 314/1993 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.

§ 12

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997.

D. HLAVNÍ ÚKOLY ÚŘADŮ PRÁCE

Právní úprava

Hlavní úkoly úřadů práce dle zákona č. 9/1991 Sb.

§ 13

Zabezpečování zaměstnání občanů se změněnou pracovní schopností

(1) Úřad práce

  1. ukládá zaměstnavatelům obsazovat volná pracovní místa vymezená pro občany se změněnou pracovní schopností pouze těmito občany,
  2. vede evidenci uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností,
  3. poskytuje poradenské služby o volbě povolání, zabezpečuje pracovní rehabilitaci, přípravu pro pracovní uplatnění a po jejich absolvování vhodné pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností. Ve spolupráci s orgány státní zdravotní správy sleduje, zda příprava na pracovní uplatnění a pracovní podmínky nemají nepříznivý vliv na jejich zdravotní stav,
  4. vyžaduje od zaměstnavatelů seznamy pracovních míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností,
  5. zřizuje a spravuje výcviková střediska pro občany se změněnou pracovní schopností.
(2) Úřad práce rozhoduje

  1. o přijetí občana se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění,
  2. o hmotném zabezpečení občanů se změněnou pracovní schopností po dobu jejich přípravy pro pracovní uplatnění a o jeho zvýšení na rodinné příslušníky 15),
  3. o úhradě nákladů na přípravu na pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností,
  4. o příspěvku zaměstnavatelům na zřízení a provoz chráněných dílen 16) a pracovišť a občanům samostatně výdělečně činným se změněnou pracovní schopností na vybavení nezbytnými pracovními prostředky,
  5. o udělení předchozího souhlasu zaměstnavateli k rozvázání pracovního poměru výpovědí pracovníku se změněnou pracovní schopností 18).

15) § 119 a 120 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
16) § 118 vyhlášky č. 149/1988 Sb.
18) § 50 zákoníku práce.


§ 14

Úřad práce v případě potřeby vyžaduje, aby zaměstnavatelé vybírali z nahlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání vyžadující zvýšenou péči 19). Na tato vhodná místa občany zaměstnavatelům doporučuje.
19) § 9 zákona č. 1/1991 Sb.
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2017 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie