Dnes je Sobota, 28. května 2016, svátek má Vilém
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech zákonů
pouze ve zvolené oblasti

 
Oblasti

01. Obecně
02. Důchody
03. Příspěvky
04. Sociální služby
05. Telefonní stanice
06. Vzdělávání
Jednotlivá témata
07. Zaměstnávání
08. Podnikání
09. Daňové úlevy
10. Bydlení
11. Bariéry
12. Správní řízení
13. Pošta
14. Poradny
15. Působnost orgánů
16. Vzorová podání
 
Nejčtenější zákony


 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 1212
 
Webinfo


 
 

Aktuálně
 Důchody  >> 
( 06.11.2007 )
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění.
zákon 40/2000 Sb. - Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
 
06.09.2002, 18:00 - oblast " 06. Vzdělávání "
Vzdělávání zdravotně postižených dětí

Vzdělávání zdravotně postižených dětí je jednou z nejúčinnějších metod kompenzace důsledků postižení. Právě nedostatečná úroveň vzdělání je překážkou při hledání pracovního uplatnění na trhu práce i výrazným limitujícím faktorem pro samostatnou výdělečnou činnost. Proto by rodiče těchto dětí měli od počátku usilovat o to, aby se jejich dětem dostalo možná nejlepšího vzdělání, pochopitelně s přihlédnutím k zdravotnímu stavu a schopnostem dítěte. Je obrovským přínosem vývoje po roce 1989, že této oblasti je věnována náležitá pozornost. To se projevuje zejména ve vztahu k dětem s mentálním postižením a důrazem na integrované vzdělání. K zabezpečení těchto trendů vydalo MŠMT řadu předpisů od novel zákonů po metodické pokyny, které jsou v dané oblasti nejinstruktivnější. Proto uvádím ty, které považuji za nejvýznamnější.

19 843/97-22 Metodický pokyn k zápisům do školy dětí s těžkým mentálním postižením

Článek 33 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky, v odst. 1 udává: "Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon." Zákon ČNR č. 29/1984 Sb. (školský zákon), ve znění pozdějších předpis, a zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, výrazným způsobem upravují a rozšiřují možnosti vzdělávání právě dětem s těžšími formami zdravotního postižení. Uvedené novely zákonů reagují na jeden z nejnesnadnějších úkolů vládního usnesení č. 493/1993 (Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení) na oddíl 6 odst. 4: "Pro obzvláště těžce postižené děti, které školský zákon umožňuje osvobodit od povinné školní docházky, zajistit vzdělávání v širším slova smyslu tak, aby i tyto děti mohly realizovat své právo na vzdělávání." Aby bylo prakticky možné: - zabezpečit včasnou speciálně pedagogickou péči zaměřenou na způsob vzdělávání dítěte s těžším zdravotním postižením, - stanovit a zajistit optimální způsob výchovy a vzdělávání vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu a schopnostem dítěte, - evidovat děti s těžším zdravotním postižením v rámci vytváření adekvátních vzdělávacích příležitostí ve speciálních i běžných školách a školských zařízeních, - zlepšit informovanost zákonných zástupců o nových možnostech v oblasti výchovy a vzdělávání, je bezpodmínečně nutné důsledně zajišťovat zápisy do školy dětí s těžším mentálním postižením, dětí s více vadami a dětí s lékařskou diagnózou autismus také do speciálních škol pro mentálně postižené, tzn. především do pomocných škol a zvláštních škol s třídami pomocných škol. Pravidelné vyhlašování zápisů do školy zde totiž není pravidlem, a to ani pro potencionální klientelu, tzn. děti s těžšími formami zdravotního postižení, pro které není vhodná integrovaná forma vzdělávání. Tyto děti jsou ve velké většině přeřazovány ze základních,, resp. v případě pomocných škol ze zvláštních škol, nebo nastupují do 1. ročníku po často neúčelných odkladech školní docházky a absolvování formálního zápisu v běžné základní škole. Děti s těžkým zdravotním postižením zpravidla nejsou schopny dostavit se k zápisu do běžné základní školy, a tím unikají z registrace resortu školství. Dětem, které se vzhledem k závažnosti svého postižení nemohou účastnit zápisu organizovaného pomocnou školou, je možné nabídnout zápis v rodině nebo v zařízení sociální péče. Při zajišťování zápisů do školy ve speciálních školách je nutné respektovat následující právní normy:

  1. Zákon č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb., o soustavě základních škol, středních a vyšších odborných škol: - § 34, odst. 1, - § 36 (přihlašovací povinnost péče o školní docházku), - § 37, odst. 1 (osvobození od povinnosti docházet do školy) a odst. 2 (osvobození od povinné školní docházky).
  2. Vyhláška MŠMT č. 291/1991 Sb., o základní škole: - § 3, odst. 1 (speciální školy respektují toto ustanovení na základě § 17 vyhlášky MŠMT ČR č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách).
  3. Vyhláška MŠMT č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách: - § 7, odst. 1 - 4. Ze všech zákonných norem vyplývá, že zápis do školy se týká všech šestiletých dětí bez ohledu na jejich zdravotní stav nebo postižení. U každého dítěte musí být provedeno rozhodnutí ve smyslu zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění novely č. 139/1995 Sb.
Druhy rozhodnutí:
  1. Rozhodnutí ředitele školy (dle zákona č. 564/1990 Sb., § 3, odst. 2): - zařazení do školy, - zařazení do přípravného stupně pomocné školy, - odklad školní docházky, - dodatečný odklad školní docházky.
  2. Rozhodnutí školského úřadu [dle zákona č. 564/1990 Sb., § 7, písm. e)]: - osvobození od povinnosti docházet do školy, - osvobození od povinné školní docházky. Pravidelné systematické vzdělávání dětí s těžším zdravotním postižením, s více vadami, s lékařskou diagnózou autismus, podobně jako i ostatní populace dětí s těžšími formami zdravotního postižení, se v České republice stává stále častějším jevem, a to na bázi státních, soukromých i církevních speciálních škol. Zápisy do školy všech, tudíž i těžce zdravotně postižených dětí, umožní seriózně registrovat stávající populaci a postupně všechny děti zařadit do některé z variantní nabídky vzdělávacích možností: - přípravný ročník pro žáky ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, - přípravný stupeň pomocné školy, - speciální třída pro žáky se zdravotním postižením v běžné základní škole, - speciální škola (speciální základní škola, zvláštní škola, zvláštní škola pro žáky s více vadami, pomocná škola, pomocná škola pro žáky s více vadami), - speciální třída pro žáky jiného stupně či typu postižení ve speciální škole.
Doporučený postup k zajištění zápisů do školy:

  1. Ředitel speciální školy - po dohodě se zřizovatelem určí termín, místo a dobu konání zápisu do školy a vše oznámí v místě obvyklým způsobem, - umožní bezbariérový přístup do školy, pokud tento není stabilně zajištěn v rámci komplexní nabídky speciálních služeb, - vlastní organizaci zápisu do školy svěří nejzkušenějším pedagogům školy, - ve spolupráci s SPC či PPP odborně vyhodnotí získané údaje ze zápisu do školy a na základě těchto výsledků stanoví optimální formu vzdělávání pro každé jednotlivé dítě s přihlédnutím k požadavkům zákonných zástupců dítěte, v případě potřeby iniciuje též vypracování individuálního výchovně vzdělávacího programu ve smyslu § 4 odst. 9 vyhlášky MŠMT č. 127/1997 Sb.
  2. SPC - zpracuje odborné podklady ke kvalifikovanému stanovení optimální formy vzdělávání, které podle věcné příslušnosti předloží ředitelům potencionálních škol nebo ředitelům školských úřadů. Závěrečná doporučení: - odklad školní docházky u dítěte s těžším zdravotním postižením navrhovat uvážlivě, v rámci včasné speciálně pedagogické péče pouze v případě, že dítě nelze zařadit do přípravného ročníku speciální základní školy nebo přípravného stupně pomocné školy, - v případě odkladu školní docházky zabezpečit dítěti se zdravotním postižením prostřednictvím SPC nebo PPP pravidelnou systematickou speciálně pedagogickou péči v rozsahu, umožňujícím odstranit nebo maximálně zmírnit příčiny odkladu školní docházky, - ve sporných případech před rozhodnutím o zařazení dítěte do speciální školy využívat diagnostického pobytu dítěte v příslušné speciální škole v délce dvou až šesti měsíců, - v rámci rozhodnutí o osvobození od povinné školní docházky [podle § 37, odst. 2 školského zákona a § 7, písm. e) zákona č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů] stanovit formu vzdělávání dítěte, která odpovídá jeho psychickým a fyzickým možnostem, a to prostřednictvím ředitele školského úřadu ve spolupráci s SPC, případně PPP, diagnostickým ústavem sociální péče pro mentálně postiženou mládež a zákonnými zástupci dítěte, - u dětí v minulosti osvobozených od povinné školní docházky uvážlivě revokovat toto rozhodnutí v případě progresivního a perspektivního psychomotorického vývoje s využitím diagnostických pobytů, při eventuálním zrušení v minulosti vydaného rozhodnutí postupovat podle předchozího odstavce, - všechna opatření provádět s vědomím a souhlasem zákonných zástupců. Metodický pokyn nabývá účinnosti dne 1. 9. 1998.
18 996/97-22 Metodický pokyn k integraci dětí a žáků se zdravotním postižením do škol a školských zařízení ve školním roce 1997/998

Do metodického pokynu k integraci dětí a žáků se zdravotním postižením ve školním roce 1997/1998 jsou začleněny aktuální změny, upravena terminologie a podrobněji rozpracována problematika žáků s tělesným postižením a vývojovými poruchami učení a chování. Metodický pokyn vychází z předpokladu, že děti a žáci se zdravotním postižením mohou být integrováni do mateřských a základních škol jedině tehdy, mají-li zajištěnu odbornou speciálně pedagogickou péči. Metodika financování ani nadále nepředpokládá, že integrovanému dítěti a žáku se zdravotním postižením bude příplatek za zdravotní postižení poskytován automaticky a vždy v plném rozsahu po celou dobu předškolní, resp. školní docházky. Jeho výše musí být stanovena individuálně a diferencovaně podle konkrétních potřeb jednotlivých dětí a žáků, a to jak vzhledem ke druhu a stupni postižení, tak k úrovni vytvořených podmínek speciální péče, i s ohledem na odbornou a ekonomickou náročnost výuky v jednotlivých ročnících školní docházky. Příplatek je nadále určen výhradně na mzdové prostředky pedagogů a dalších odborníků, podílejících se na práci se zdravotně postiženým dítětem nebo žákem, na pořizování nebo zapůjčování speciálních učebnic a učebních pomůcek. Nehradí se z něj v žádném případě stavební úpravy (potřebné stavební úpravy vždy hradí zřizovatel). Organizační, odborné a materiální zajištění bude u integrovaných zdravotně postižených dětí a žáků realizováno ve školním roce 1997/1998 takto:

A. Ředitel školy

I.

Ředitel mateřské, základní a střední školy (dále jen ředitel školy - ŘŠ), kde je nebo má být integrován žák se zdravotním postižením (dále jen Žzp), musí mít před vykázáním Žzp ve statistickém výkazu diagnostiku integrovaného žáka, kterou zpracuje speciálně pedagogické centrum (SPC) případně pedagogicko-psychologická poradna (PPP) na základě vlastního odborného vyšetření, pokud to charakter postižení vyžaduje i s ohledem na lékařské vyjádření, případně vyjádření dalších odborníků. PPP zpracovává posudek na žáky s vývojovými poruchami učení a chování, na děti a žáky se smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením pouze ve výjimečném případě (např. v místech, kam dosud nezasahuje působnost stávající sítě SPC). Odborný posudek SPC případně PPP musí obsahovat:
  1. Druh a stupeň zdravotního postižení dítěte nebo žáka, opravňující k zařazení do speciální školy nebo školského zařízení Tento požadavek vychází z následujících ustanovení platných právních norem: § 5 odst. 3) vyhlášky MŠMT ČR č. 35/1992 Sb., o mateřské škole, § 3 odst. 4) vyhlášky MŠMT ČR č. 291/1991 Sb., o základní škole, § 7 odst. 2) a 4) vyhlášky MŠMT ČR č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
  2. 2. Interpretaci lékařského posudku pro potřeby škol nebo školského zařízení Na lékařích lze vyžadovat pro potřeby vzdělávání přesnou diagnózu v podobě stručného vyjádření, zda by zdravotní stav dítěte vyžadoval zařazení do speciální školy, popř. čeho je třeba z lékařského hlediska dbát a čeho se vyvarovat v případě integrace. O toto písemné vyjádření by v zájmu svých dětí měli odborného lékaře požádat rodiče Žzp. Interpretace odborného lékařského vyjádření v rámci posudku SPC případně PPP je pro potřeby škol a školských zařízení nezbytná.
  3. Dobu platnosti posudku pro účely statistického výkaznictví Zde musí SPC případně PPP vycházet z prognózy vývoje, např. zda jde o postižení regresivní, progresivní, či zda lze předpokládat úplnou nápravu. Je-li obtížné směr vývoje dítěte odhadnout, lze platnost posudku omezit třeba jen na jeden školní rok, je-li zdravotní postižení trvalé (nevidomí, prelingválně sluchově postižení apod.), může posudek pro účely statistického výkaznictví zahrnout celou dobu školní docházky.
  4. Jmenovité určení pracovníka SPC případně PPP, se kterým bude pedagog třídy s integrovaným žákem průběžně spolupracovat a konzultovat individuální vzdělávací program Protože cílem integrace není pouhé zařazení Žzp do běžné školy, ale především kvalifikovaná práce s ním, je spojení pedagoga s odborným poradenským pracovníkem nezbytné. Pro děti a žáky se smyslovým, tělesným, mentálním či kombinovaným postižením by to měl být pokud možno pracovník SPC příslušného typu. Na základě dohody s SPC zajistí ŘŠ formu a podmínky spolupráce učitele Žzp a pracovníka SPC po dobu jeho návštěvy ve škole.
  5. Vyjádření, zda se doporučuje: individuální zařazení do běžné třídy mateřské, základní nebo střední školy či zařazení do speciální nebo specializované třídy nebo skupiny mateřské nebo základní školy. V případě individuální integrace stanovení individuálního výchovně vzdělávacího programu, který určuje:
    1. individuální speciálně pedagogickou nebo psychologickou práci se Žzp mimo vyučovací dobu s navrženou týdenní hodinovou dotací;
    2. účast dalšího odborníka k výuce specifických dovedností (např. výuka znakové řeči, čtení bodového písma, psaní na Pichtově psacím stroji, výuka prostorové orientace, individuální logopedická péče, náprava specifických poruch učení apod.) - v kladném případě opět navrhnout týdenní dotaci;
    3. snížení počtu dětí nebo žáků ve třídě;
    4. vybavení Žzp kompenzačními pomůckami nebo speciálními učebními pomůckami, speciálními učebnicemi a učebními texty (v kladném případě připojit stručnou informaci, zda může SPC nebo PPP ze svých zdrojů - na základě smlouvy mezi ŘŠ a SPC případně PPP - uvedené zapůjčit).
II.

Po shromáždění požadovaných podkladů ŘŠ vykáže žáky se zdravotním postižením podle jejich počtu a druhu postižení bez ohledu na to, zda bude či nebude vzdělávání integrovaného žáka vyžadovat poskytnutí zvýšených finančních prostředků. Současně ŘŠ uvede do zvláštní kolonky ty Žzp, jejichž vzdělávání bude předpokládat zvýšení finančních nákladů školy, zejména na mzdy, učebnice a pomůcky. Podrobnosti k vyplňování zahajovacích výkazů budou uvedeny v pokynu ÚIV.

III.

ŘŠ, který bude požadovat finanční prostředky na poskytnutí plného nebo částečného příplatku za zdravotní postižení u konkrétního Žzp: Zajistí podle možností školy třídnímu učiteli třídy, kam má být zařazen Žzp, podmínky pro přípravu na práci s tímto žákem, např. umožní učiteli konzultace s pracovníky SPC, návštěvy speciální školy příslušného typu, účast na seminářích pro učitele integrovaných Žzp, proplatí nákup nezbytné odborné literatury apod. Ve spolupráci s SPC případně PPP zabezpečí zpracování individuálního vzdělávacího programu pro každého Žzp, a to k termínu nástupu Žzp do kmenové školy. Zpracuje ekonomické požadavky na zabezpečení vzdělávání a výchovy Žzp na základě odborného návrhu SPC případně PPP [viz bod I/5/b), d)], vyjádřeného a zdůvodněného v individuálním výchovně vzdělávacím plánu. Termín: do 31. října 1997. Doložené a zdůvodněné ekonomické požadavky předloží příslušnému školskému úřadu. Termín: do 31. října 1997.

IV.

Jestliže v průběhu školního roku přejde integrovaný Žzp na jinou školu či školské zařízení, oznámí ŘŠ i ředitel školy, na niž žák přechází, tuto změnu příslušnému školskému úřadu včetně předání potřebné dokumentace. O změně uvědomí i SPC případně PPP, ve které je žák evidován. Pokud se jedná o školy či školská zařízení ve správě jednoho školského úřadu, provede tento školský úřad úpravu rozpočtu příslušných škol. Pokud se jedná o školy a školská zařízení ve správě různých školských úřadů, musí být provedena úprava rozpočtu těchto školských úřadů prostřednictvím MŠMT. Finanční prostředky tedy nebudou poukazovány přímo školou.

V.

Při stanovování výše nenárokových složek mzdy pedagogických pracovníků podílejících se na práci se Žzp přihlédne ŘŠ k rozsahu i kvalitě individuální práce věnované tomuto žákovi. VI. O případném snížení počtu žáků ve třídě rozhodne ŘŠ na základě doporučení SPC případně PPP, s ohledem na druh a stupeň postižení Žzp a s přihlédnutím k vyhláškám MŠMT ČR č. 291/1991 Sb., o základní škole, a č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

B. Školský úřad

  1. Příslušný školský úřad poskytne kmenové škole s integrovanými zdravotně postiženými žáky finanční prostředky na příplatky pro zdravotní postižení. Příplatek není poskytován automaticky v plné výši tzv. republikového příplatku za konkrétní zdravotní postižení. Musí vždy důsledně vycházet z konkrétní potřeby a rozsahu poskytované péče. Je proto žádoucí, aby byl rozsah poskytované péče a z něj vyplývající nároky na ekonomické zajištění dobře patrný z každého individuálního vzdělávacího programu. V rámci efektivního ekonomického zabezpečení integrovaných Žzp vypracuje na konci školního roku hodnotící a prognostickou "integrační zprávu" o plnění jednotlivých výchovně vzdělávacích programů (zákon č. 564/1990 Sb., § 8 odst. 3).
  2. Školský úřad po dohodě s obcí, řediteli škol, SPC a PPP vytypuje ve svém okrese architektonicky, dopravně i personálně nejlépe vyhovující mateřské a základní školy v rámci zabezpečení plynulejší integrace dětí a žáků s tělesným postižením. Vytvoření bezbariérových podmínek a soustředění odborné speciálně pedagogické případně rehabilitační péče ve vytypovaných mateřských a základních školách v okrese však neblokuje možnost přijetí dětí a žáků do všech ostatních škol a školských zařízení běžného typu.
C. Speciálně pedagogické centrum, pedagogicko-psychologická poradna

Je-li to potřebné a možné, zapůjčí na základě smluvně stanovených podmínek s ŘŠ: SPC - zrakově, sluchově, tělesně nebo řečově postiženým dětem nebo žákům speciální didaktické a kompenzační pomůcky a (nebo) speciální učebnice; PPP - didaktické pomůcky nebo tištěné materiály dětem a žákům s vývojovými poruchami učení. Závěrečné poznámky: Při stanovení individuálního výchovně vzdělávacího programu se doporučuje úzká spolupráce s rodiči, event. zákonnými zástupci Žzp. Při práci se Žzp je vysoce žádoucí zpětná vazba, podíl rodičů na koncipování individuálního plánu též usnadňuje koordinované působení školy a rodiny se všemi výhodami pro zdárný vývoj dítěte. Doporučuje se též podle možností navázat kontakt s organizací (organizacemi) rodičů nebo dospělých s daným typem zdravotního postižení a navržený individuální vzdělávací program zde prokonzultovat. Příplatek za zdravotní postižení není poskytován na žáka se specifickou vývojovou poruchou učení a chování střední škole (s výjimkou víceletých gymnázií a tanečních konzervatoří, kde je příplatek přiznáván na Žzp po dobu plnění povinné školní docházky). Příplatek za zdravotní postižení náleží základní škole na žáky ve speciálních třídách pro mentálně postižené, zřizovaných podle § 5 odst. 1 vyhlášky MŠMT ČR č. 291/1991 Sb., o základní škole. Výuka v těchto třídách probíhá podle učebního plánu a osnov zvláštní školy nebo pomocné školy a učitelé v těchto třídách by měli mít speciálně pedagogickou kvalifikaci. Žáci ze speciálních tříd pro mentálně postižené se mohou v některých předmětech vzdělávat společně s ostatními žáky školy. Rozhodnutí je v kompetenci ŘŠ, žádoucí je vzájemná dohoda pedagogů zainteresovaných tříd. Žákovi s prokázanou specifickou poruchou učení je třeba věnovat pozornost a uplatňovat speciálně pedagogické přístupy a zřetele po celou dobu jeho školní docházky, včetně průběhu přijímacích a závěrečných zkoušek, resp. maturitních zkoušek. Žák se specifickou poruchou učení má možnost používat při školní práci dostupných kompenzačních pomůcek včetně výpočetní techniky. Přístup k žákům se specifickými poruchami učení řeší podrobně metodický pokyn MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21. Při hodnocení Žzp je třeba přihlédnout ke všem limitujícím faktorům, plynoucím z konkrétního zdravotního postižení. Doporučujeme užít širšího slovního hodnocení ve smyslu novely vyhlášky č. 225/1993 Sb., o základní škole, a to ve všech předmětech, jejichž zvládání je zdravotním postižením ovlivněno. V rámci kladné motivace je nutné hodnocení Žzp založit na jevech, které žák zvládl.

27/1997 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 7. května 1997 o speciálních školách a speciálních mateřských školách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 2 odst. 3, § 28 odst. 5, § 29 odst. 2 a § 31 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb., podle § 13 písm. a), f), h), k) a m) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb., a podle § 45 odst. 4 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 390/1991 Sb.:

§ 1

Základní ustanovení

Tato vyhláška stanoví typy speciálních škol a speciálních mateřských škol, zřizování a zrušování speciálních škol a speciálních mateřských škol, počty dětí a žáků ve třídě, zvláštnosti organizace speciálních škol a speciálních mateřských škol, zařazování dětí do speciálních mateřských škol, zařazování žáků do speciálních základních škol, zvláštních škol a pomocných škol, přijímání žáků do speciálních středních škol a do odborných učilišť a praktických škol,1) vyučovací čas, výchovu mimo vyučování, pravidla hodnocení a klasifikace žáků speciálních škol, péči o zdraví a dozor nad žáky a výši příspěvku za pobyt v internátních speciálních mateřských školách a internátních speciálních školách.


1) § 28 odst. 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.


§ 2

Typy speciálních mateřských škol a speciálních škol

(1) Smyslově postiženým dětem a žákům jsou určeny
  1. pro sluchově postižené děti a žáky speciální mateřská škola, speciální základní škola pro sluchově postižené, střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, gymnázium pro sluchově postiženou mládež, střední odborná škola pro sluchově postiženou mládež,
  2. pro zrakově postižené děti a žáky speciální mateřská škola, speciální základní škola pro zrakově postižené, střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, gymnázium pro zrakově postiženou mládež, střední odborná škola pro zrakově postiženou mládež, včetně konzervatoře pro zrakově postiženou mládež.
(2) Pro děti a žáky s vadami řeči jsou určeny speciální mateřská škola a speciální základní škola pro žáky s vadami řeči.

(3) Pro tělesně postižené děti a žáky jsou určeny speciální mateřská škola, speciální základní škola pro tělesně postižené, střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, gymnázium pro tělesně postiženou mládež a střední odborná škola pro tělesně postiženou mládež.

(4) Pro mentálně postižené děti a žáky jsou určeny speciální mateřská škola, zvláštní škola, pomocná škola, odborné učiliště a praktická škola. 2)

(5) Pro nemocné nebo zdravotně oslabené děti a žáky ve zdravotnických zařízeních jsou určeny speciální základní škola při zdravotnickém zařízení a zvláštní předškolní zařízení při zdravotnickém zařízení, kterým je speciální mateřská škola. 3)

(6) Pro děti zdravotně oslabené, které nejsou umístěny ve zdravotnickém zařízení, a pro děti se sníženou psychosociální adaptací jsou určeny speciální mateřské školy.

(7) Pro děti s více vadami je určena speciální mateřská škola pro děti s více vadami.

(8) Pro žáky smyslově postižené, pro žáky s vadami řeči nebo pro tělesně postižené žáky, kteří jsou též mentálně postiženi, jsou určeny tyto speciální školy pro žáky s více vadami: zvláštní škola pro sluchově postižené, pomocná škola pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, zvláštní škola pro zrakově postižené, pomocná škola pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, zvláštní škola pro žáky s vadami řeči, zvláštní škola pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, pomocná škola pro tělesně postižené, zvláštní škola pro žáky s více vadami, pomocná škola pro žáky s více vadami, odborné učiliště pro žáky s více vadami, praktická škola pro sluchově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, praktická škola pro tělesně postižené a praktická škola pro žáky s více vadami.

(9) Pro mentálně postižené nemocné nebo zdravotně oslabené žáky ve zdravotnických zařízeních jsou určeny zvláštní škola při zdravotnickém zařízení a pomocná škola při zdravotnickém zařízení.

(10) Pro žáky se specifickými poruchami učení nebo chování jsou určeny speciální základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení a speciální základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování.

(11) Při dětských domovech, při speciálních výchovných zařízeních a diagnostických ústavech 4) zabezpečují vzdělávání podle potřeby mateřská škola, speciální mateřská škola, základní škola, zvláštní škola, učiliště, střední odborné učiliště, praktická škola a odborné učiliště.

(12) Pro děti s těžkým mentálním postižením jsou určena školská účelová zařízení pro jednoletou až tříletou přípravu na vzdělávání (dále jen "přípravný stupeň") před jejich zařazením do pomocné školy.5)


2) § 32a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3) § 6 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
4) § 25 a 29 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona ČNR č. 390/1991 Sb.
5) § 45 odst. 7 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb. a zákona ČNR č. 390/1991 Sb. § 33 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.


§ 3

Počty dětí a žáků ve třídě

(1) Speciální školy a speciální mateřské školy mají nejméně deset žáků. Třída a skupina má minimálně čtyři žáky.

(2) Třída speciální mateřské školy pro mentálně postižené a speciální mateřské školy pro děti zdravotně oslabené a pro děti se sníženou psychosociální adaptací se naplňuje do deseti dětí, třída speciální mateřské školy pro děti smyslově postižené, tělesně postižené, děti s vadami řeči do osmi dětí, třída speciální mateřské školy při zdravotnických zařízeních se naplňuje do 15 dětí, třída speciální mateřské školy při dětské psychiatrické léčebně nebo psychiatrickém, neurologickém, foniatrickém oddělení a ostatních zdravotnických zařízeních, kde jsou ležící pacienti, do osmi dětí.

(3) Třídy přípravného stupně, třídy speciálních škol a speciálních mateřských škol pro děti a žáky s více vadami nebo pro děti a žáky s lékařskou diagnózou autismus se naplňují do šesti žáků, třídy pro děti a žáky hluchoslepé do čtyř žáků.

(4) První ročník zvláštní školy se naplňuje do osmi žáků, druhý až pátý ročník zvláštní školy do deseti žáků, šestý až devátý ročník zvláštní školy do 12 žáků. Jsou-li ve třídě zvláštní školy vyučováni žáci různých ročníků, je počet žáků stanoven podle nejnižšího ročníku, který je v této třídě vyučován; třída nižšího stupně pomocné školy se naplňuje do osmi žáků, třída středního, vyššího a pracovního stupně pomocné školy do deseti žáků.

(5) Přípravný ročník a první a druhý ročník speciální základní školy pro sluchově postižené žáky a speciální základní školy pro zrakově postižené žáky a první a druhý ročník speciální základní školy pro tělesně postižené a speciální základní školy pro žáky s vadami řeči se naplňuje do osmi žáků, ostatní ročníky do deseti žáků.

(6) Třída speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy při zdravotnickém zařízení, kterým je dětská psychiatrická nebo neurologická léčebna, psychiatrické oddělení, neurologické nebo foniatrické oddělení, se naplňuje do osmi žáků, třída speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy při ostatních zdravotnických zařízeních, kde jsou ležící pacienti, do deseti žáků, kde jsou chodící pacienti, do 15 žáků, třída pro individuální výuku ve školách při ostatních zdravotnických zařízeních do osmi žáků.

(7) Třída střední školy pro smyslově postiženou mládež se naplňuje do deseti žáků, třída střední školy pro tělesně postiženou mládež a třída praktické školy s jednoletou a dvouletou přípravou do 12 žáků, třída odborného učiliště a třída praktické školy s tříletou přípravou do 14 žáků, třída odborného učiliště pro smyslově nebo tělesně postiženou mládež do osmi žáků. Počty žáků ve třídách a ve skupinách odborného výcviku v učilištích, odborných učilištích nebo středních odborných učilištích zřizovaných při speciálních výchovných zařízeních stanoví příslušný právní předpis.6)

(8) Při odborném výcviku ve středním odborném učilišti pro smyslově postiženou mládež se vytvářejí skupiny do pěti žáků, ve středním odborném učilišti pro tělesně postiženou mládež do šesti žáků, v odborném učilišti pro smyslově a tělesně postiženou mládež do čtyř žáků; počet žáků ve skupině při odborném výcviku v odborných učilištích je určen v soustavě učebních oborů v odborných učilištích. Při praktickém vyučování nebo praxi se v praktické škole s jednoletou a dvouletou přípravou vytvářejí skupiny do šesti žáků, v praktické škole s tříletou přípravou do sedmi žáků.

(9) Třída speciální základní školy pro žáky se specifickými poruchami učení se naplňuje do 12 žáků, třída speciální základní školy pro žáky se specifickými poruchami chování do deseti žáků.

(10) Ředitel speciální mateřské školy a speciální školy určí počty žáků v jednotlivých třídách s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým, ekonomickým a prostorovým podmínkám; může dělit třídy na skupiny v souladu s učebním plánem a požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví; určí počty skupin a počet žáků ve skupině s ohledem na specifika postižení žáků, charakter vyučovacího předmětu a podmínky školy. Výjimky z maximálního počtu žáků ve třídě nebo ve skupině stanoveného v odstavcích 2 až 9 povoluje ředitel školy.

(11) Ve speciálních školách a speciálních mateřských školách lze zřizovat speciální třídy pro děti a žáky jiného stupně či typu postižení nebo speciální třídy pro děti a žáky s více vadami nebo speciální třídy pro děti a žáky s lékařskou diagnózou autismus.


6) Vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.

§ 4

Organizace speciálních škol a speciálních mateřských škol

(1) Ve třídě speciální mateřské školy zajišťují výchovné práce dva učitelé. Individuální logopedickou péči a rozvoj komunikační dovednosti zajišťuje v rozsahu tří hodin denně v každé třídě další učitel. V mateřské škole pro zrakově postižené se do rozsahu určeného pro logopedickou péči začleňují zraková a orientační cvičení; v mateřské škole pro tělesně postižené rozvíjení pohybových dovedností. Ředitel školy určí poměr mezi logopedickou péčí a zrakovým a orientačním cvičením nebo mezi logopedickou péčí a rozvíjením pohybových dovedností. V mateřské škole při zdravotnickém zařízení tak činí ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem o zavedení logopedické péče.

(2) Speciální základní školy pro zrakově postižené, zvláštní školy pro zrakově postižené a pomocné školy pro zrakově postižené, v nichž se vyučují žáci se zrakovým postižením dvojí technice čtení a psaní, a speciální základní školy pro sluchově postižené, zvláštní školy pro sluchově postižené a pomocné školy pro sluchově postižené mají deset ročníků.7)

(3) Zvláštní škola má devět ročníků členěných do tříletých stupňů.

(4) Vyrovnávací třídy se ve speciálních školách nezřizují.

(5) Ve speciální třídě pro žáky s lékařskou diagnózou autismus, ve třídě pro žáky hluchoslepé, ve třídě přípravného stupně a ve třídě pomocné školy pro žáky s více vadami zabezpečují výchovně vzdělávací činnost současně dva pedagogičtí pracovníci.

(6) Pomocná škola má čtyři stupně. Nižší a střední stupeň je tříletý, vyšší a pracovní stupeň je dvouletý.

(7) Praktická škola s tříletou přípravou připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností se zaměřením odpovídajícím jednotlivým skupinám povolání nebo se zaměřením na vedení domácnosti. Praktická škola s dvouletou přípravou připravuje žáky pro získání základních dovedností pro výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Praktická škola s jednoletou přípravou připravuje žáky pro výkon jednoduchých konkrétních činností.

(8) Příprava pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní uplatnění musí být řízeno jinými osobami,8) se uskutečňuje v samostatné třídě odborného učiliště a trvá jeden rok.

(9) Ve speciálních školách a ve speciálních třídách speciálních škol může být v případech hodných zvláštního zřetele vyučován žák se zdravotním postižením podle individuálně upravených učebních plánů a osnov.

(10) Pro občany, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším ročníku zvláštní školy, může zvláštní škola organizovat kurzy k doplnění vzdělání poskytovaného zvláštní školou.


7) § 29 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. 8) § 32a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

§ 5

Speciálně pedagogické centrum

(1) Speciálně pedagogické centrum9) je školské účelové zařízení (dále jen "centrum"). Zabezpečuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům se zdravotním postižením a poskytuje jim odbornou pomoc v procesu integrace do společnosti ve spolupráci s rodinou, školami, školskými zařízeními a odborníky. Centrum zajišťuje především péči o děti a žáky jednoho typu postižení uvedených v odstavci 2, případně o děti a žáky s více vadami. Ve své činnosti se centrum zaměřuje zejména na děti se zdravotním postižením předškolního věku v péči rodičů, případně osoby odpovědné za výchovu dítěte a na děti a žáky integrované do škol a školských zařízení a děti osvobozené od povinné školní docházky.

(2) Centrum je určeno pro děti a žáky smyslově postižené, tělesně postižené, mentálně postižené, pro děti a žáky s vadami řeči a pro děti a žáky s více vadami jako samostatné školské účelové zařízení nebo jako součást speciálních mateřských škol a speciálních škol kromě odborných učilišť nebo praktických škol.

(3) Centrum provádí vyhledávání a speciálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku dětí se zdravotním postižením a vede jejich evidenci ve spádové oblasti, kterou stanoví zřizovatel. Zabezpečuje poradenské, terapeutické a metodické činnosti pro děti a žáky se zdravotním postižením, jejich rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dítěte a pedagogické pracovníky. Speciální pedagog z centra zajišťuje i speciální pedagogické výchovně vzdělávací činnosti u integrovaných dětí a žáků se zdravotním postižením a dětí osvobozených od povinné školní docházky.

(4) Činnost centra se uskutečňuje ambulantně, návštěvami pracovníků centra v prostředí, ve kterém dítě nebo žák žije, ve školách, kde je integrovaný žák vzděláván, formou krátkodobých diagnostických pobytů a dalšími formami.

(5) Dokumentace centra obsahuje statut, organizační řád, vnitřní řád, personální dokumentaci, jednací protokol, plán práce na školní rok, výkaz o týdenní činnosti pracovníků a evidenci pracovních cest. Centrum vede spisovou dokumentaci dětí a žáků se zdravotním postižením v souladu se zvláštním předpisem,10) včetně základní evidence, záznamů o vyšetření a provedení péče individuální a skupinové, záznamy o spolupráci s pedagogy škol a školských zařízení při zpracování individuálního vzdělávacího programu pro integrovaného zdravotně postiženého žáka nebo pro dítě osvobozené od povinné školní docházky.

(6) Centrum zpracovává podklady k rozhodnutí příslušných orgánů o zařazení dětí a žáků se zdravotním postižením do škol a školských zařízení.


9) § 45 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. § 45 odst. 7 a 8 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb. a zákona ČNR č. 390/1991 Sb.
10) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

§ 6

Zařazování a přijímání dětí a žáků do speciálních mateřských škol a speciálních škol

(1) Do speciálních mateřských škol a do speciálních škol se přednostně zařazují a přijímají postižené děti a žáci, pokud se nemohou s ohledem na své postižení vzdělávat v mateřských školách, základních školách a středních školách. Pokud počet dětí a žáků se zdravotním postižením ve třídě speciální školy nebo speciální mateřské školy je nižší než maximální počet žáků ve třídě stanovený v § 3, mohou být k doplnění tohoto počtu zařazeni do třídy i děti a žáci bez zdravotního postižení, přednostně se změněnou pracovní schopností. Jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu ze stanoveného maximálního počtu dětí a žáků se zdravotním postižením ve třídě.

(2) Jestliže nastane v průběhu docházky dítěte nebo žáka do speciální mateřské školy nebo speciální školy změna v charakteru postižení dítěte nebo žáka nebo speciální mateřská škola nebo speciální škola přestane odpovídat stupni postižení dítěte nebo žáka, je ředitel speciální mateřské školy nebo speciální školy, do které je dítě nebo žák zařazen, povinen podat, po projednání se zástupcem žáka, návrh na přeřazení dítěte nebo žáka do jiné speciální mateřské školy nebo speciální školy nebo do mateřské školy nebo do základní školy nebo střední školy.

(3) Ředitel školy na návrh pedagogické rady může žáka, který byl přeřazen do základní školy nebo do speciální základní školy nebo do zvláštní školy, se souhlasem jeho zástupce, zařadit do vyššího ročníku, než ve kterém plnil povinnou školní docházku v základní škole, jestliže to umožňuje věk a znalost učiva.

§ 7

(1) O zařazování a přeřazení dětí a žáků do speciálních mateřských a speciálních základních škol, zvláštních škol, pomocných škol a přípravného stupně rozhoduje ředitel školy,11) a to se souhlasem jejich zástupce.

(2) Návrh na zařazení dítěte nebo žáka do škol uvedených v odstavci 1 může řediteli této školy podat zástupce žáka, škola, kterou žák navštěvuje, pedagogicko-psychologická poradna, zdravotnické zařízení, orgány péče o rodinu a dítě, centrum a diagnostický ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež.

(3) V případě nezařazení žáka do speciální základní školy nebo do zvláštní školy nebo pomocné školy oznámí rozhodnutí ředitel zástupci žáka, příslušnému školskému úřadu nebo obci, v níž má žák trvalý pobyt. Školský úřad v dohodě s obcí navrhne, ve které škole bude žák plnit povinnou školní docházku, nebo určí jinou formu jeho vzdělávání včetně jejího zabezpečení.

(4) Pedagogicko-psychologická poradna nebo centrum shromáždí všechny podklady potřebné k rozhodnutí a navrhne řediteli školy zařazení dítěte nebo žáka do příslušného typu školy. Ve sporných případech může rozhodnutí o zařazení předcházet diagnostický pobyt dítěte nebo žáka v příslušné speciální mateřské škole nebo speciální škole v délce dvou až šesti měsíců.

(5) Před zařazením dítěte nebo žáka do mateřské školy při zdravotnickém zařízení a základní školy při zdravotnickém zařízení nebo do speciální mateřské školy při zdravotnickém zařízení, zvláštní školy při zdravotnickém zařízení a pomocné školy při zdravotnickém zařízení je potřebný souhlas ošetřujícího lékaře. Rozsah výuky určí ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.

(6) Při zařazení dítěte nebo žáka do speciální mateřské školy, do speciální školy, speciální třídy nebo specializované třídy se shromáždí ve škole dokumentace o dítěti a průběžně se vede po celou dobu školní docházky dítěte nebo žáka.

(7) Jestliže se u dětí, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, po uplynutí stanovené doby prokáže, že jsou tělesně a duševně vyspělé ke vzdělávání v přípravném stupni nebo k plnění povinné školní docházky, postupuje se podle ustanovení odstavců 1 až 6 tohoto paragrafu.


11) § 3 odst. 2 písm. d) zákona ČNR č. 564/1990 Sb.

§ 8

Ukončování přípravy v odborných učilištích a praktických školách

(1) Na vykonání závěrečné zkoušky v odborném učilišti se vztahuje příslušný právní předpis.12)

(2) Na vykonání závěrečné zkoušky v praktické škole s tříletou přípravou se vztahuje příslušný právní předpis.13)

(3) Příprava žáků pro výkon jednoduchých činností v samostatné třídě odborného učiliště se ukončuje vydáním vysvědčení.


12) § 1 až 4 a § 22 až 25 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.
13) § 5 až 7 a § 22 až 25 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 442/1991 Sb.


§ 9

Vyučovací doba

(1) V prvním ročníku speciálních základních škol, zvláštních škol a pomocných škol jsou nejvýše čtyři vyučovací hodiny v jednom celku, ve druhém až pátém ročníku pět vyučovacích hodin, v ostatních ročnících šest vyučovacích hodin. Ředitel může po projednání se zřizovatelem určit odlišný počet vyučovacích hodin v jednom celku.

(2) Vyučovací hodina ve speciálních školách trvá zpravidla 45 minut. Vyučovací hodina praxe a vyučovací hodina při odborném výcviku trvá 60 minut, u zrakově postižených 50 minut.

(3) Při odborném výcviku žáků je vyučovací jednotkou vyučovací den. Vyučování ve vyučovacím dni rozvrhne ředitel speciálního středního odborného učiliště nebo odborného učiliště s ohledem na fyzickou a psychickou náročnost odborného výcviku v jednotlivých učebních oborech. Žáci do 16 let věku mají po dvou hodinách odborného výcviku přestávky v rozsahu alespoň deset minut nebo po třech hodinách odborného výcviku přestávky v délce 15 až 30 minut. Žáci starší 16 let, kteří vykonávají odborný výcvik v provozech, mají přestávky shodné s přestávkami ostatních pracovníků provozu. Doba přestávek při odborném výcviku se započítává do doby vyučovacího dne.

(4) Doba přímé individuální práce se žáky ve školách při zdravotnických zařízeních se řídí zdravotním stavem žáka.

§ 10

Výchova mimo vyučování

(1) Počty žáků v odděleních školních družin a školních klubů při speciálních školách odpovídají počtům žáků v příslušných třídách.

(2) K rozvíjení zájmové činnosti žáků ve speciálních školách zřizuje ředitel školy zájmové útvary, které může zřizovat ve spolupráci s jinými organizacemi.

§ 11

Pravidla hodnocení a klasifikace žáků zvláštních škol a pomocných škol14)

(1) Prospěch žáka zvláštní školy v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný.

(2) Chování žáka zvláštní školy se klasifikuje těmito stupni: 1 - velmi dobré, 2 - uspokojivé, 3 - neuspokojivé.

(3) Celkový prospěch žáka zvláštní školy na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí
  1. v prvním až šestém ročníku těmito stupni: prospěl, neprospěl,
  2. v sedmém až devátém ročníku těmito stupni: prospěl s pochvalou, prospěl, neprospěl.
(4) Celkový prospěch žáka zvláštní školy se vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů a chování. Žák zvláštní školy prospěl s pochvalou, je-li hodnocen nejvýše z jednoho povinného předmětu třetím stupněm, nemá-li průměrný prospěch z povinných předmětů horší než 1,7 a jeho chování je velmi dobré. Žák prospěl, nemá-li v žádném z povinných předmětů prospěch nedostatečný, s výjimkou předmětů hudební výchova, zpěv, výtvarná výchova, tělesná výchova. Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu prospěch nedostatečný, kromě předmětů uvedených v předchozí větě.

(5) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

(6) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.

(7) Prospěch žáka zvláštní školy v jednotlivých předmětech a jeho chování mohou být hodnoceny formou širšího slovního hodnocení. Celkový prospěch se na základě širšího slovního hodnocení hodnotí vždy podle § 11 odst. 3.

(8) Prospěch žáka pomocné školy se v jednotlivých předmětech hodnotí formou širšího slovního hodnocení. Formou širšího slovního hodnocení se hodnotí celkový prospěch žáka pomocné školy vždy po absolvování nižšího stupně, středního stupně, vyššího stupně a pracovního stupně pomocné školy. Žáku, který byl zařazen do přípravného stupně, se na konci prvního a druhého pololetí vydává osvědčení.


14) § 13 písm. f) zákona ČNR č. 564/1990 Sb.

§ 12

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku zvláštní školy

(1) Žák zvláštní školy postupuje do vyššího ročníku, jestliže je na konci druhého pololetí jeho celkový prospěch hodnocen alespoň stupněm prospěl.

(2) Ředitel zvláštní školy může žáka se souhlasem jeho zástupce a po schválení pedagogickou radou přeřadit na základě prokázaných znalostí do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.

(3) Ředitel zvláštní školy může po projednání v pedagogické radě na základě žádosti zástupce žáka povolit žáku, který nemohl být z vážných důvodů, například dlouhotrvající nemoci, ke konci druhého pololetí klasifikován, opakování ročníku bez konání komisionální zkoušky.

(4) Ředitel zvláštní školy navrhne žáka, který opakoval ročník a opět neprospěl nebo neprospěl poté, co předchozí ročník opakoval, k přeřazení do pomocné školy. Návrh předá pomocné škole nebo zvláštní škole s třídou pomocné školy, která je nejbližší místu trvalého pobytu žáka nebo kterou dohodne se zástupcem žáka.

§ 13

Komisionální zkoušky

(1) Žák je klasifikován na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:
  1. při přestupu žáka ze zvláštní školy do základní školy, nebo
  2. vzniknou-li pochybnosti o správnosti klasifikace.
(2) Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. a) nařídí ředitel školy, do níž žák přestupuje, podle odstavce 1 písm. b) ředitel školy, do níž žák dochází.

(3) Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující danému předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. Členy komise jmenuje ředitel, který nařídil komisionální přezkoušení. Jedná-li se o přestup žáka zvláštní školy do základní školy, žák vykonává rozdílové zkoušky. Protokol o komisionální zkoušce se uloží do osobních spisů žáka.

(4) Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) je nutné provést do deseti dnů od klasifikace žáka.

§ 14

Žáci speciálních základních škol a speciálních středních škol se hodnotí a klasifikují podle pravidel hodnocení a klasifikace žáků v základních a středních školách, přičemž se přiměřeně zohlední charakter postižení.

§ 15

Internátní péče

(1) Speciální mateřské školy a speciální školy se mohou zřizovat jako internátní školy (dále jen "internát"),15) které poskytují dětem a žákům kromě vzdělávání celodenní výchovu, ubytování a stravování. Zástupci dítěte nebo žáka přispívají příspěvkem na úhradu nákladů spojených s hmotnou péčí v internátě (dále jen "příspěvek").16)

(2) Výše příspěvku na stravování a ubytování za kalendářní měsíc u dětí a žáků se zdravotním postižením umístěných v internátě speciálních mateřských škol, v internátě přípravných stupňů a v internátě speciálních škol, kde plní povinnou školní docházku, činí 62 % z aktuální částky životního minima stanoveného u jednotlivých věkových kategorií dětí k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.17) Úhrada příspěvku náleží internátu od prvního dne pobytu dítěte. Za dobu kratší, než je jeden měsíc, se úhrada nákladů stanoví podle dnů.

(3) Výše příspěvku za stravování žáků v internátech speciálních středních škol, odborných učilišť a praktických škol se řídí příslušným právním předpisem.18)

(4) Výše příspěvku za ubytování žáků v internátech speciálních středních škol, odborných učilišť a praktických škol se řídí příslušným právním předpisem.19)

(5) Vyúčtování příspěvku dítěte provede internát nejpozději do konce každého čtvrtletí.

(6) Internát zabezpečuje výchovu mimo vyučování a přípravu na vyučování také žákům, kteří jsou v celodenní péči školy.

(7) Vnitřní řád internátu obsahuje organizační, hygienické, bezpečnostní a jiné pokyny, které zabezpečují řádný provoz internátu, stanoví způsob převzetí a předání žáka jeho zástupci k vyučování a jeho převzetí do vyučování vychovatelem internátu. Vnitřní řád internátu dále určuje podmínky, za nichž může vychovatel žákovi povolit zejména volnou vycházku, návštěvu kulturních a sportovních akcí a osobní nákupy. S vnitřním řádem internátu seznámí ředitel školy žáka a jeho zástupce při nástupu do školy.

(8) V internátě mohou být ubytováni žáci různého pohlaví a různého věku. Samostatné výchovné skupiny zpravidla zřizuje vedoucí vychovatel pro jednotlivé věkové kategorie žáků. Počty žáků ve výchovných skupinách jsou shodné s počty žáků stanovenými pro třídy jednotlivých typů speciálních škol.

(9) Pokud v internátě zůstávají žáci i v době školních prázdnin, určí ředitel internátní školy způsob zajištění péče o tyto žáky.


15) § 44 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
16) § 13 písm. k) zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
17) § 3 odst. 2 a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb. Nařízení vlády č. 219/1996 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
18) Příloha č. 3 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 48/1993 Sb., o školním stravování.
19) § 1 až 3, § 5, 9 a 10 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 64/1992 Sb., o domovech mládeže.

§ 16

Péče o zdraví a dozor nad žáky

Při péči o zdraví a dozoru nad žáky speciálních škol postupují školy podle obecných předpisů platných pro základní školy a střední školy s těmito odchylkami:
  1. v jedné skupině žáků při koupání a plaveckém výcviku neplavců je nejvýše pět žáků; vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte, je možné ve školách při zdravotnických zařízeních konat plavecký výcvik individuálně,
  2. lyžařský výcvik provádí jeden instruktor s nejvýše osmi žáky. U žáků nevidomých a se zbytky zraku na jednoho instruktora připadá jeden žák; u žáků slabozrakých a tělesně postižených připadá na jednoho instruktora šest žáků,
  3. přesahuje-li počet žáků při akci mimo budovu speciální školy počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo výchovnou skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé způsobilé osoby,
  4. ve speciálních školách poskytuje léčebně preventivní péči i příslušný odborný lékař.
§ 17

Společná a závěrečná ustanovení

Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální mateřské školy, speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy obecné předpisy platné pro mateřské školy nebo základní školy, na speciální střední školy, odborná učiliště a praktické školy obecné předpisy platné pro střední školy.

§ 18

Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 399/1991 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

§ 19

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2016 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Satelitní komplety