Libor DVOŘÁK, moderátor

"Volby jsou za námi, ustavení nové vlády před námi, a tedy pravý čas začít kout budoucnost zdravotnictví." Tolik citát z měsíčníku Občan, který vydává občanské sdružení se stejným jménem, tedy Občan. A protože v tuto chvíli opravdu není jisté, jak bude přesně vypadat vláda, ani kdo skutečně bude dalším ministrem zdravotnictví, je vhodná doba na to, aby se hlasitěji ozývali ti, kteří služeb zdravotnictví skutečně využívají, tedy pacienti. A buďme realističtí, pacienty jsme my všichni, bez ohledu na aktuální stav našeho zdraví. Pokud totiž právě teď nenavštěvujeme lékaře, zítra to možná budeme my, kdo ho bude potřebovat. Jaké zdravotnictví chtějí pacienti? Nejenom o tom bylo středeční Studio STOP, které připravila kolegyně Terezie Jirásková. Národní rada zdravotně postižených, občanské Sdružení diagnóza CML, tedy chronické myeloidní leukémie, a občanské sdružení Občan zaslaly 22. června Mirku Topolánkovi, pověřenému sestavením vlády, otevřený dopis, jehož součástí je i deklarace připravované aliance svéprávných pacientů. Jeho text nyní uslyšíte:

"Vážený pane předsedo, obracíme se na vás jménem níže podepsaných pacientských a občanských sdružení, protože chceme zdravotnictví, ve kterém se budeme všichni cítit vítanými zákazníky, a nikoli rostoucím problémem. Píšeme tento otevřený dopis záměrně ve chvíli jednání o programu nové vlády, protože se chceme přihlásit o svůj díl spoluodpovědnosti za jeho vývoj a stát se spolutvůrci jeho budoucnosti. Nová vláda nesmí promarnit šanci začít rozplétat problémy zdravotnictví od toho správného konce - od potřeb a možností pacientů, občanů. Nechceme být dále ohlupováni hesly o bezplatnosti, jednotné kvalitě a všeobecné dostupnosti, když velmi dobře víme, že ve skutečnosti tomu tak není a ani být nemůže. Ve zdravotnictví, stejně jako kdekoli jinde, platí princip něco za něco a my chceme mít možnost ovlivnit, co bude za co. Nechceme být pasivními konzumenty služeb, které nám někdo přidělí, chceme spolurozhodovat o jejich podobě. Aby náš hlas nezanikl, spojujeme své síly v Alianci svéprávných pacientů a deklarujeme tyto požadavky:

1. Pacient má právo na léčení bez úplatku.
2. Pacient má právo vědět, jak se kde léčí.
3. Pacient má právo na volbu zdravotnického zařízení a pojišťovny.
4. Pacient má právo o svém léčení spolurozhodovat.
5. Pacient má právo být léčen ve vstřícném prostředí.
6. Pacient má právo zdravotnictví důvěřovat.
7. Pacient má právo být zákazníkem, a ne prosebníkem.

Ve zdravotnictví bychom měli mít možnost se chovat normálně, chodit tam, kde dobře léčí, s pocitem, že neobtěžujeme. Dnes máme zavázané oči, nevíme ani, jak kde léčí, ani jestli mají zdravotníci o naše léčení zájem. Vážený pane předsedo, žádáme vás o zařazení dostupnosti informací o poskytované zdravotní péči, jejího transparentního financování a garance možnosti našeho spolurozhodování mezi priority vládního prohlášení. Ujišťujeme vás, že nám informace nebo spoluodpovědnost neublíží. Jsme připraveni nést svůj díl odpovědnosti výměnou za lepší služby, kratší čekání a jistotu, že bude o nás ve zdravotnictví dobře postaráno, když vážně onemocníme. Byli bychom velmi rádi, kdybychom se s vámi mohli osobně setkat a blíže představit naše požadavky a nabídnout pohled svéprávných občanů na dnešní zdravotnictví."

Tolik tedy text z dopisu, který byl adresován a 23. června doručen Mirku Topolánkovi, pověřenému sestavením vlády. Hosty středečního Studia STOP byli Kamila Šmídová, předsedkyně Klubu nemocných cystickou fibrózou. Martina Špinková, místopředsedkyně občanského sdružení Cesta domů. Pavel Vepřek, expert na zdravotnictví a předseda Sdružení Občan. A konečně Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. Kolegyni Terezii Jiráskovou zajímalo, proč Aliance svéprávného pacienta dopis Mirku Topolánkovi zaslala. Zhoršila se situace pacientů za poslední měsíce? Bylo to hlavně kvůli úhradové vyhlášce, která přinesla těžce nemocným lidem zhoršení dostupnosti dalších léků a zdravotnických prostředků? Jako první odpovídá Václav Krása.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených

Není to jenom tou úhradovou vyhláškou, která postihla tisíce lidí. My jsme kolem toho vyvolali řadu jednání. Nakonec jsme částečně uspěli, ale to není jenom to. Zároveň byli, byli, Sdružení pacientů přišlo o místa v kategorizační komisi léků, v kategorizační komisi zdravotnických prostředků. Teď jsem se dozvěděl, že pan ministr zrušil dozorčí rady fakultních nemocnic, kde třeba já jsem byl členem dozorčí rady v Motole, čili občané ztratili i tuto minimální kontrolní funkci ve zdravotnických zařízeních, takže pacient je vytlačován zcela záměrně ze všech pozic, které měl k tomu, aby nějakým způsobem mohl ovlivňovat chod zdravotnictví nebo aby měl alespoň dostatek informací. Takže nepochybně poslední půlrok byl, byl velmi katastrofický v tomto ohledu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

Pavel Vepřek.

Pavel VEPŘEK, expert na zdravotnictví, předseda Sdružení Občan

Ano, v posledním půlroce pacienti se dostali úplně do ofsajdu, když předtím tak přešlapovali na jeho hranici. Pan ministr si představoval, že on sníží náklady zdravotnictví tím, že udělá tichý spojenectví s lékaři a že lékaři bez toho, že by řekli pacientům, omezí předepisované léky, omezí péči, že jo, k tomu sloužilo navýšení jejich práce v sazebníku a současně nastavení těch stropů tím, že byli lékaři zalimitováni na předepisování léků, tak se čekalo, že tiše budou ..., prostě přestanou pacientům předepisovat léky, což vedlo k tomu, že pacienti obíhali pak a žádali jednotlivé doktory, aby jim něco předepsali. Prostě bylo to ..., je to velmi špatně. Tady má bejt jasné, co to veřejné zdravotní pojištění za nás hradí a co nehradí, co prostě je, na co máme právo a na co ..., a co si musíme zaplatit sami, a tohle musí být jednou jasně řečeno, musí to bejt na stole a všichni se musíme podle toho chovat a přizpůsobit se tomu a ne, že se bude někde v skrytu rozhodovat. Jak pacienti, kteří přijdou k lékaři, jak se mohou orientovat, jestli ten doktor jim ten lék odmítá předepsat proto, že už vyčerpal svůj limit, anebo proto, že je nějakým způsobem zase zainteresovanej od farmaceutický firmy. To je prostě špatně ta současná situace.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

Paní Martina Špinková.

Martina ŠPINKOVÁ, místopředsedkyně občanského sdružení Cesta domů

Ten poslední půlrok jenom zase vylízáváme to, co se hroutí už delší dobu. A když si to představím u sebe doma, kdybych tam měla prostě každej půlrok nebo, když si to převedu na domácnost, nějakou jinou ženskou, která tam pracuje v kuchyni, tak prostě ta osmá už jako začne taky zoufale vyhlašovat, že ten koš se bude teda radši dávat na balkon, aby nesmrděl, že jo. Ale jako myslím si, že ..., a pak ji všichni budou kritizovat, že to teda dělá nesystémově. Ale ono v rámci tohohle systému už je to asi opravdu těžký, já do toho nevidím. Jenom se mi zdá, že se to opravdu dlouho, dlouho neopečovává. Že, když tam někdo vládne chvilku, že stejně nemůže nic pořádně udělat. Takže bych moc prosila, kdybysme měli nějakého chrabrého ministra zdravotnictví, který má koncepci. Když teda se ptáte mě konkrétně, jak je to s paliativní péčí, tak teda je to vlastně skoro legrační, protože máme zákon o zdraví lidu nebo jak se jmenuje, z roku 66.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

Péči o zdraví lidu.

Martina ŠPINKOVÁ, místopředsedkyně občanského sdružení Cesta domů

Ano. A jiný nemáme. Paliativní péče, hospicová péče, která v zahraničí prostě jede jako velice důležitá součást celé zdravotně-sociální péče, prostě tady v zákoně nemá ani slovíčko, jo, a teď ho tam teda na poslední chvíli velikým snažením hospiců strčila do nějakýho paragrafu o pojištění, dokonce o penzijním pojištění, do nějaký ambulantní péče dala lůžkové hospice. No, to je strašná sláva, že můžeme jednat s pojišťovnama, ale v zásadě je to teda lapsus našeho legislativního systému.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

Pan Václav Krása se tady hlásí a já se připojím otázkou a samozřejmě vás nechám říct, co jste si teď usmyslel, že řeknete ...

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených

To je od vás hezký.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

... jak byste zhodnotil působení pana ministra Davida Ratha?

Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených

Tak já jsem především chtěl říct to, že politická reprezentace dlouhodobě nemá vůli provést zásadní systémovou změnu. To je vůbec základ toho, proč jsme v tom stavu, v kterým dneska jsme. Pan ministr Rath samozřejmě neměl ani čas, ale ani vůli dělat tu systémovou změnu. On opravdu, řekl bych, šel způsobem tak, jak to tady bylo řečeno, jakoby utajeně něco udělat, aby navenek vypadalo, že dělá zásadní změnu, ale ve skutečnosti to byly samý věci, který jedny zvýhodňovaly, druhé poškozovaly, ale on to hlavně dělal utajeně. Takhle politik nesmí jednat s veřejností, aby něco utajeně dělal.

Libor DVOŘÁK, moderátor

Uzavírá Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených.