Dozvěděl jsem se, že proběhly nějaké legislativní změny týkající se občanů se změněnou pracovní schopností ( ZPS) v souvislosti s přijetím nového zákona o zaměstnanosti. Termín osoba se ZPS byl údajně zrušen. Je to pravda? Jde jen o slovíčkaření, nebo platí pro osoby se ZPS nějaká nová právní úprava? Musím znovu žádat o přiznání statusu občana se ZPS, když už mi tento status byl přiznán dříve? Kde a koho mám požádat?

Odpověď na položené otázky vyžaduje poněkud širší ponor do této právní problematiky. Je pravdou, že s přijetím nového zákona č. 435/ 2004 Sb., o zaměstnanosti, a následného zákona č. 436/ 2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, došlo ke změně pojmového označení osob se změněnou pracovní schopností včetně jejich kategorizace, což ovlivnilo i příslušná ustanovení dalších zákonů, které se právní úpravou osob se ZPS rovněž zabývají. Stěžejním právním předpisem pro tyto změny je ovšem nový zákon o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1. října 2004.

Jaká právní úprava platila do 30. 9. 2004?

Podle dosavadní právní úpravy ( do 30. září 2004) zákonem č. 1/ 1991 Sb., o zaměstnanosti, byly v ustanovení § 21 tohoto zákona definovány tři kategorie občanů se změněnou pracovní schopností následujícím způsobem:

1) Občanem se změněnou pracovní schopností ( ZPS) je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se ZPS jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.

Občanem se změněnou pracovní schopností ( ZPS) je vždy občan, který:

- je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo
- byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod, nebo
- mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.

2) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ( ZPS/ TZP) je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění, včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.

Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením ( ZPS/ TZP) je vždy:

- občan plně invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek, a dále
- občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.

3) Ostatní, na které se nevztahují výše uvedené zdravotní podmínky, jsou občany se změněnou pracovní schopností, respektive občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu, tj. posudkové komise místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Jaké změny obsahuje nová právní úprava od 1. 10. 2004?

Podle nového zákona č. 435/ 2004 Sb. o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1. října 2004, došlo k přejmenování osob se změněnou pracovní schopností, které zákon nově terminologicky označuje jako " osoby se zdravotním postižením". Namísto pojmu " občan" se nově používá pojem " fyzická osoba".

Podle ustanovení § 67 tohoto zákona jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, rozdělené do tří kategorií takto:

1) Osoby s těžším zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními ( dříve občané se ZPS/ TZP).

2) Osoby se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními ( dříve občané se ZPS).

3) Osoby zdravotně znevýhodněné jsou fyzické osoby, které byly rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými ( dříve občané se ZPS jen na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, tj. bez přiznání jakéhokoliv stupně invalidity).

( Poznámka autora: příslušným orgánem sociálního zabezpečení je posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení).

Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti, a tím i možnost pracovního uplatnění.

Jak se tyto změny promítly do souvisejících zákonů?

1) Zákon o sociálním zabezpečení: Nová právní úprava: Jestliže se osoba zdravotně znevýhodněná nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, nepovažuje se ode dne uvedeného v rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení za osobu zdravotně znevýhodněnou; podmínkou však je, že na tuto možnost byla osoba zdravotně znevýhodněná nebo její zákonný zástupce upozorněn.

2) Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení:

Nová právní úprava:

- Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují o zdravotním znevýhodnění, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou.
- Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat občana, který je uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou a občana, který žádá o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření.

Do kdy je občan se ZPS považován za fyzickou osobu zdravotně znevýhodněnou, a do kdy je občan se ZPS/ TZP, který není plně invalidní, považován za osobu s těžším zdravotním postižením?

Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ( tj. maximálně do 30. 9. 2007), považují za osoby zdravotně znevýhodněné podle tohoto zákona.

Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle tohoto zákona.

Jaké závěry vyplývají z nové úpravy pro stávající občany se ZPS?

U osob, které byly uznány částečně nebo plně invalidními, se nic nemění, tyto budou nadále posuzovány jako fyzické osoby se zdravotním postižením, respektive jako fyzické osoby s těžším zdravotním postižením tak dlouho, dokud jim bude přiznána částečná či plná invalidita, respektive pokud budou pobírat částečný či plný invalidní důchod.

Změna se týká třetí kategorie osob se změněnou pracovní schopností, kterým nebyl přiznán žádný stupeň invalidity, a změněná pracovní schopnost jim byla přiznána pouze rozhodnutím posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení. Tyto osoby budou považovány za fyzické osoby zdravotně znevýhodněné maximálně do doby 3 let od účinnosti zákona, tj. do 30. 9. 2007. Totéž platí pro osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, které nebyly uznány plně invalidní - po uplynutí 3 let ( od 1. 10. 2007) již nebudou tyto osoby považovány za fyzické osoby s těžším zdravotním postižením podle tohoto zákona. Budou- li tyto osoby chtít získat status fyzické osoby zdravotně znevýhodněné nebo fyzické osoby s těžším zdravotním postižením i nadále, budou muset před uplynutím stanovené doby 3 let podstoupit nové lékařské vyšetření a jejich zdravotní stav bude znovu posouzen posudkovou komisí okresní správy sociálního zabezpečení. K novému vyšetření a posouzení zdravotního stavu budou občané, kterých se tato změna týká, okresní správou sociálního zabezpečení včas vyzváni. Žádat znovu proto není třeba, což je také odpověď na poslední dvě otázky.