Místo - Soukromí se dočkají mentálně postižení z Výchovného ústavu pro děti a mládež v Místě. Stávající internátní typ ubytování by měl nahradit rodinný způsob života. Plánů, jak toho dosáhnout, je několik, potřebné prostředky jsou však omezené. Prioritou v místeckém ústavu proto zůstávají interiérové a dispoziční úpravy stávajících prostor a přestavba technické budovy v další pokoje. Na realizaci akce mají v ústavu necelé dva roky, přičemž první etapa v podobě hrubé stavby je v podstatě hotova.

"V současné době máme pětapadesát dětí a osobně doufám, že dvanáctičlenné skupiny se již brzy stanou pouhou minulostí. Pohromadě zůstane maximálně osm dětí," nechal se včera slyšet Miloš Dvořák, ředitel Výchovného ústavu pro děti a mládež v Místě. Žádost o dotaci má podle něj v režii ministerstvo školství. Peníze na dovybavení vybudovaných prostor pak výchovný ústav shání i sám.

"Stejně důležité jako výstavba sama je samozřejmě vnitřní vybavení, které by dětem mělo poskytnout rodinné zázemí. Proto i my sháníme další zdroje financování, aby se podařilo zajistit maximum," uvedl dále Dvořák. Kromě zázemí s sebou reorganizace přinese i jisté osamostatnění dětí.

"Chod každé skupiny by se měl co nejvíce podobat životu ve skutečné rodině. Děti tak zřejmě promícháme a pohromadě budou různě stará děvčata s chlapci. Starší se postarají o mladší tak, jak to chodí v běžných domácnostech," nastínil Miloš Dvořák.

Velkým plusem je, že děti by do života měly odcházet naprosto připravené. "Až doteď dostávaly vše v hotové formě, nevěděly, jak se vaří guláš, jak probíhá obyčejný nákup či co obnáší jednání na úřadech. Do budoucna se ale v rámci svých možností naučí samostatně se prosadit v běžném životě," říká ředitel ústavu. Samy děti byly se změnami předem seznámeny a na výsledek se těší. "Vědí, o čem mluvíme, vzhledem k jejich mentální retardaci je to ale pro ně vše příliš daleko. Je to každopádně správný krok kupředu," uzavřel Miloš Dvořák.