V pátek 11. října odvysílala Česká televize na programu ČT1 v regionálním Jihomoravském večerníku reportáž o problémech cestování lidí s pohybovým postižením v MHD v Brně. Tuto reportáž vyvolala aktivita obyvatel bezbariérových domů na ulici Kosmonautů v Brně ve Starém Lískovci, kteří vyvolali jednání o svých problémech s Dopravním podnikem města Brna. Na odvysílání této reportáže měla podíl i Liga za práva vozíčkářů. Přinášíme Vám rozhovor s obyvateli těchto domů pány Janem Kopáčkem a Jaroslavem Marinským. Co Vás nejvíce trápí, v oblasti bezberiérovosti města Brna. Konkrétně se jedná o adaptaci polikliniky tady ve Starém Lískovci. Vybudovali zde dva obchody a vyřešili to zvonky, zlatnictví, Sazka a všechny obchody v okolí.

FOTO: Ing. Karel Ryšavý - fotoarchív o.s. BezBarier.cz

Byli jste někdo s tímto problémem za panem Krákorou ze Sdružení za životní prostředí, který má tyto věci hlídat?

Za panem Krákorou nikdo nebyl, protože to nemá význam. Já sám osobně mám zkušenost, že zhruba v roce 1994 se vytvořila dobrovolná komise při Sdružení zdravotně postižených na Lidické, ze kterou jsme obcházeli nově zrekonstruované obchody, hospody a podobná zařízení a když jsme předložili seznam objektů, které nebyly v pořádku, tak se s tím stejně nic nedělalo.

Já mám osobní zkušenost s panem Krákorou docela dobrou. Na křižovatce u kulturního domu Semillaso byl zcela nevyhovující vchod do obchodu Julius Meinl. Byl tam zhruba třiceticentimetrový schod a dveře na velmi silné brano. Když tento obchod začali rekonstruovat, tak jsem zašel za panem Krákorou, aby si tento objekt pohlídal a v současné době je zde vyhovující bezariérový vchod.

To pak ale můžeme jezdit po celém Brně a hlídat všechny rekonstrukce. V současné době probíhá adaptace ateliéru na Masarykové ulici. Před nedávnem se otevřel nový obchod na České ulici číslo 7, myslím že se to jmenuje MANGO a je tam schod.

Takže toto by měl hlídat pan Krákora?

Inženýr Krákora jako architekt z magistrátu města Brna by měl tyto stavby buď schválit, nebo neschválit. Když dáte nějakou žádost na magistrát, tak se s tím nic neděje. Hodně lidí už od toho dalo ruce pryč, protože věděli, že je to boj s větrnýma mlýnama.

A jak to vypadá s dopravou ?

Ta nás pálí nejvíc. Bydlíme v lokalitě, kde jsou dva bezbariérové domy, kde bydlí hodně vozíčkářů, je zde domov důchodců. Zavedli sem bezbariérové tramvaje, my musíme dlouho čekat než přijede, a když přijede, tak Vám řidič stejně řekne, i když je ochotný a zkusí to, že plošina nefunguje.

Vyhovují Vám zastávky?

V Brně je přes 95% zastávek zcela bariérových. Když se obrátíte na dopravní podnik, tak Vám řeknou, že je to starost magistrátu, na magistrátě Vás pošlou na městské části a z městských části Vás pošlou na dopravní podnik. Architektonické úpravy si prostě předávají jako horký brambor. Ty bezbariérové ostrůvky a vozidla nejsou dobré jen pro nás vozíčkáře, pomohli by třeba i lidem s berlami, matkm s kočárkem, starým lidem s hůlkama a v podstatě všem.

Mezi překonávaním bariér s elektrickým a mechanickým vozíkem je velký rozdíl. Jak se překonávají bariéry konkrétně na elektrickém vozíku?

Když vezmeme konkrétně třeba mě, který jezdí na elektrickém vozíku už patnáct let. Když opomenu, že tady na lince 50 občas jezdí ten citybus, kde je mechanická plošina, ne automatická, kdy ti řidič manuálně vytáhne plošinu, což je bezvadná věc, na lince 145 jezdí jediný trolejbus, který jezdí z Osové na Novolišeňskou ji má taky. Je to jediný z mnoha nízkopodlažních trolejbusů, má označení číslo 3042, má označení vozíčkáře na čelní masce. Ta plošina se naklopí až na chodník a člověk po ní pohodlně najede. Ty plošiny by takhle měly být řešený všude.

Co je to citybus?

Je to klasický nízkopodlažní autobus, akorát, že je menší a vezme míň lidí. Je nížší už od základu. V prostředních dveřích, kde je nástup pro vozíky a kočárky je ta mechanická plošina. Tady vystoupí řidič, vezme hák, vytáhne plošinu, po které se pohodlně najede. Je to fantastický v tom směru, že je jedno, jestli přijede blíž nebo dál k chodníku, nebo jestli je ten chodník o pět centimetrů výš, nebo níž.

Tu plošinu ovládá řidič, nebo s ním jede nějaký asistent?

Tu plošinu ovládá řidič.

Jsou ti řidiči ochotní?

My už jsme s tím jeli a jsou velice ochotní. Na "šalinách" (brněnský výraz pro tramvaj) jsou někdy sprostí a drzí.

Proč já se mám spolíhat na to, že mně jede šalina jednou za hodinu, bezbariérová linka 204 a 205 jednou za tři hodiny. Co když se někde zdržím, třeba na úřadě a linka mně ujede. To mám někde mrznout. Zvláště teďka v zimě, protože není stoprocentní, jestli ta šalina pojede, nebo ne. Když jedete nízkopodlažním trolejbusem bez plošiny, i přesto, že se řidič snaží najet co nejblíž chodníku, tak se tam bez pomoci druhého nedostanu.

Jak je možné, že v jiných městech lze v jízdních řádech vyznačit nízkopodlažní vůz a v Brně to nejde? Vím, že to tak funguje v Ostravě a v Praze, kde jezdí přes 2 000 citybusů.

A jak vysoké jsou ty schodky?

Jak kde. Třeba u nás na konečné trolejbusů Osová je vyhovující výška, ale vzhledem k tomu, že má kruhový obvod s takovým poloměrem, že řidič nemůže najet a je proto nevyhovující. Záleží na šikovnosti řidiče.

Další věc, když mě teďka v osm hodin večer nějaký znamý zavolá, pojď, půjdeme si někam sednout, tak já mu můžu tak maximálně říct. "Máš smůlu, podívej se kolik je hodin, autobus už odjel." Na šalinu se spoléhat nemůžu, s trolejbusem je to stejný. Tady se jedná i o to, že neustále musíte mít u sebe někoho druhého. Proč nemohu jet sám? Prostě sólo. Já se v podstatě nemůžu s nikým domluvit na srazu někde ve městě. Proč se tyto bezbariérové vozy nemůžou křížit na různých dopravních uzlech. Třeba na Mendlově náměstí, kde se kříží linky 1, 5, 145 a jiné. Nebo třeba na České, Hlavním nádraží, Moravském náměstí.

Moravské náměstí je rok nově zrekonstruované.

To je sice pravda, ale je jen mírně zvýšené a do šaliny se nedostaneme. Jak to, že to hlavní architekt přes tuhle problematiku pan Krákora povolil?! A nikoho jiného tam nedají. Mně se nelíbí jedna věc. Někdo řekne, že na to jsou zákony, může být zákon jaký chce, ale pokud ten člověk nebude chtít s tím něco udělat, tak s tím neudělá nikdo nic. Žádná strana nikdy nic neprosadila. Například ten poslanec Václav Krása na vozíku. Co tam prosadil?! Nic. Každý myslí jen na sebe. On už ty naše problémy nemá, už nejezdí šalinou, když má auto s řidičem. Vemte si třeba toho hlavního pana architekta, co on viděl? Proč mi vozíčkáři se dozvídáme všechno jako poslední až už je všecko hotové. Na co oni tam vůbec jsou, neříkejte mi, že nemají nějaké plány staveb.

Dálší věc, u Bohunické nemocnice, kam jezdí dost lidí, udělali novou zastávku, ale z té žádný vozíčkář nesjede. Musí jet zadním vchodem, jinak se tam nedostane.

Mužete mi namátkou výjmenovat nějaké nové zastávky, které nevyhovují, třeba za posledních pět let?

Konečná trmvaje č. 8 na konečné ve Starém Lískovci, Moravské náměstí, na Malinovského náměstí u vchodu do Mahenova divadla, uzel na České, u 5. nástupiště na Nových sadech. Na celé trase od hlavního nádraží sem jsou jen dvě zastávky, první je u Malé Ameriky naproti lázním na Kopečné a druhá u Intersparu. Další, tři roky rekonstruovaná konečná na Osové - nevyhovující. Ve Starém Lískovci pod mostem u Delvity - nevyhovující. Na Hlavním nádraží ani nevystoupím, ani nenastoupím.

Jak je to s novou zastávkou na ulici Lidická u Mety?

Taky nevyhovuje.

Proč?

Je moc nízká. Do té tramvaje nevyjedete.

Na konečné tramvaje číslo 1 v Řeckovicích, jak je točna, jsou dvě koleje. Ta pravá je blíž ostrůvku. Řidiči s bezbariérovýma tramvajema většinou najíždí na levou kolej, takže vozíčkář do té tramvaje prostě nenajede. Když jsem na to upozorňoval paní z Dopravního podniku, tak mně slíbila, že dají do jízdního řádu, aby bezbariérové tramvaje zastavovali na pravé koleji.

Když zavoláte na informace, tak Vám paní ani neřekne, že tramvaj má výluku, takže dojede později než byla podaná informace.

Jaká je ideální výška ostrůvku?

Dvacet centimetrů úplně stačí. Čím víc je ta zastávka pod úrovní šaliny, tím je ta plošina víc na šikmo a tím spíš se vozík převrátí. Tady jde i o bezpečnost vozíčkářů.
Občas se stává, že autobusy a trolejbusy najedou zhruba 30 cm od ostrůvku a když najíždíte do autobusu, tak se zašprajcnou pod úroveň podlahy vozidla a Vy nemůžete jet ani dopředu, ani do zadu.

Děkuji Vám za rozhovor.

I nadále se chceme touto problematikou zabývat. Pokusíme se udělat další rozhovory s panem architektem Krákorou a Dopravním podnikem města Brna. Pokud máte zájem o zveřejnění Vašeho postřehu nebo názoru k této problematice, napište nám.

Libor Gino Doležal