Městské jesle Příbram v ulici Bratří Čapků mají kromě běžné třídy i dvě oddělení rehabilitační, v nichž zaměstnankyně pečují o handicapované děti.

Příbram - Vedoucí městských jeslí se sídlem v ulici Bratří Čapků, sestru Jitku Šnypsovou (na snímku), jsme požádali o rozhovor.

Jaká je kapacita jeslí a v čem je vaše zařízení specifické?

Kapacita byla stanovena na padesát míst. Dnes navštěvuje jesle šestatřicet dětí, z toho devět vyžaduje individuální přístup, pracují podle speciálních výchovně vzdělávacích plánů. Jde o děti s handicapem tělesným i mentálním, se sluchovými vadami a dalšími zdravotními potížemi. Vady bývají často kombinované. Tato oddělení jeslí jsou specifická tím, že je do nich docházka možná až do patnácti let věku. Na každém speciálním oddělení pracují dvě dětské sestry. Nevěnují se však jen ošetřovatelské péči, ale i výchovné činnosti. Obě třídy mají též společného speciálního pedagoga.

Kolik korun měsíčně v takovém zařízení zaplatí rodiče?

V současné době jsou naše jesle zcela dotovány zřizovatelem, kterým je město Příbram. Příspěvek, jenž platí rodiče, je velice přijatelný: sto korun na provoz a za každý den, které dítě stráví v zařízení, poplatek roste ještě o tři koruny. V průměru měsíční platba vychází na 160 korun. Děti nosí "erární" oblečení, jehož praní navíc zajišťujeme v naší prádelně. A hygienická náročnost je u nich rozhodně vyšší.

Hovořila jste o výchovné činnosti. Co si pod tím můžeme představit?

Děti mají individuální výchovně vzdělávací program, který je šitý na každého jednotlivce podle jeho typu postižení. Obsahuje speciální pedagogickou činnost, včetně rehabilitačního cvičení, výchovného zaměstnání, při němž děti kreslí, pracují s keramickou hlínou a mají prostor i pro volnou hru, při níž se podporuje přirozená aktivita dítěte.

Můžete pomoci mamince, která má Zdeněčka postiženého mukopolysacharidou?

Maminku i jejího chlapce velice dobře známe, docházel k nám v květnu 2004, potom byla jeho docházka na žádost maminky přerušena. Bylo to s ohledem na zdravotní důvody. Přesto k nám chlapec docházel s maminkou někdy i o prázdninách, aby kontinuita se zařízením zůstala zachována. Maminka nás začátkem letošního školního roku požádala, aby k nám byl Zdeněček opětovně zařazen. Od října tedy znovu dochází. Ale protože u něj probíhá adaptace, v níž si zvyká na kolektiv a prostředí, jde zatím o hodinový pobyt. Cílem tohoto zkráceného režimu je naše snaha usnadnit mu odloučení od maminky, aby pro něj nebylo tak stresující.

Kdy bude možné podle vašich zkušeností pobyt hošíkovi v jeslích prodloužit?

To záleží na něm samém. Chceme, aby se tu cítil dobře, proto se tato doba nedá přesně stanovit.

Můžete mu zajistit osobní asistentku?

U jeho závažné nemoci je nutné, aby neustále někdo kontroloval jeho vitální funkce. Výhodou by byl osobní asistent, který by mu byl k dispozici v našem zařízení a mohl jej sledovat. Zatím jsem předběžně jednala s úřadem práce a bylo by tohoto asistenta možné zařadit do kategorie veřejně prospěšných prací. Hledáme takového člověka, který by měl alespoň základní zdravotnické znalosti, který chce práci s handicapovanými dětmi vykonávat a bude k nim mít vztah. Je to práce, která má svoje specifika, a bude na asistentovi, aby vypozoroval v chování chlapce i různé změny. Jednala jsem o vhodném zaměstnanci i s vedoucím odboru sociálních věcí a zdravotnictví na městském úřadu a budeme případ nadále řešit. Domnívám se, že s městským úřadem najdeme cestu, která by byla pro Zdeněčka vhodná. Důležité také bude, jak asistenta chlapec sám přijme.