Olomoucko - Otázka jak nahradit levnou pracovní sílu civilkářů, se stává noční můrou poskytovatelů sociálních a zdravotnických služeb v kraji. Ti s velkými obavami očekávají vznik profesionální armády a začínají sondovat možnosti, kdo by mohl místa civilkářů zaujmout. Bez jejich pomoci si totiž nedokáží představit budoucnost. Jasno nemá ani ministerstvo práce a sociálních věcí, které navrhuje využít dobrovolníky. Takové řešení má ale legislativní úskalí.

"Pracuje u nás dvacet civilkářů. Pomáhají při manipulaci s nemohoucími, které by sestry neuzvedly, jezdí s nimi na vyšetření. Zkušenosti s nimi máme velmi dobré,"uvedla Marie Pospíšilová, hlavní sestra olomoucké Vojenské nemocnice. "V souvislosti s plánovaným rušením povinné vojny je však už teď o tuto práci menší zájem. Situace dospěla tak daleko, že musíme od podzimu zaměstnat nové pomocné pracovníky. To ale znamená další náklady, na které nemáme. Budeme muset někde ušetřit,"krčila rameny Pospíšilová.

Civilkáři mají dobré renomé i v olomouckém občanském sdružení Jitro, které se stará o postižené děti. "Ti tři kluci přenášejí a převážejí naše imobilní klienty. Opravdu se půl dne nezastaví,"prozradil ředitel Jitra Rostislav Libíček. "Možnost jak je nahradit, chceme hledat například v součinnosti s úřadem práce, který může na nově vzniklá místa poskytovat dotace. Spolupráce s dobrovolníky by zřejmě byla komplikovaná. Podstatou jejich statutu přece je, že pomáhají jen v tom, co sami chtějí,"míní Libíček. Podobného názoru je i Milan Langer z Trendu vozíčkářů. "Stěžejním problémem je absence zákona, který by financování sociálních služeb řešil. Voláme po něm již roky. Odchod civilkářů nám všem udělá čáru přes rozpočet,"dodal Langer.

A ni Adéla Rychlá z Dobrovolnického centra Olomouc nevidí řešení ve výměně civilkářů za dobrovolníky. "Podle nového zákona mohou dobrovolníci pomáhat maximálně dvacet hodin týdně. A protože se realizují dobrovolně a zdarma, nemohou být nuceni do něčeho, co dělat nechtějí,"vysvětlila Rychlá.

Základní služné civilkáře činí 500 korun měsíčně. S příplatky a ošatným může jeho maximální příjem dosáhnout zhruba poloviny mimální mzdy, tedy kolem tří tisíc korun. Organizace si civilkáře často vybírají na základě psychologických pohovorů a šetření. "Potřebujeme totiž lidi, kteří budou mít k práci a k postiženým lidem pozitivní vztah, a nepůjdou k nám jen proto, aby se vyhnuli vojně,"vysvětlil Libíček. "Tady jsem určitě užitečnější a potřebnější. Se zdejšími dětmi jsem se spřátelil. Nemám rád autority a válčení,"uzavřel jeden z civilkářů v Jitru Martin Brix.