Dnes je Čtvrtek, 20. ledna 2022, svátek má Ilona
Kontaktní E-mail  

reklama - Sdružení Veleta, o.s.Reklama
 Články   Legislativa   Pomůcky   Adresář služeb   Poradna   Periodika   Servis pro NNO   Diskuse   Ankety   Kontakty  


Vyhledávání

 
hledat v textech zákonů
pouze ve zvolené oblasti

 
Oblasti

01. Obecně
02. Důchody
Jednotlivá témata
03. Příspěvky
04. Sociální služby
05. Telefonní stanice
06. Vzdělávání
07. Zaměstnávání
08. Podnikání
09. Daňové úlevy
10. Bydlení
11. Bariéry
12. Správní řízení
13. Pošta
14. Poradny
15. Působnost orgánů
16. Vzorová podání
 
Nejčtenější zákony


 
Info E-Mail

Máte-li zájem přijímat novinky našeho webu, zaregistrujte se.

 
   odhlásit

Počet odběratelů: 1228
 
Webinfo


 
 

Aktuálně
 Důchody  >> 
( 06.11.2007 )
155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění.
zákon 40/2000 Sb. - Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
 
17.10.2002, 17:30 - oblast " 02. Důchody > Jednotlivá témata "
05. Částečný invalidní důchod

Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

  1. a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
  2. následkem pracovního úrazu

Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. V současné době příloha č.2 vyhl. č. 157/1997 Sb.

Pojištěnec je částečně invalidní také tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně stěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky je vymezen takto.

Příl.4 vyhlášky č. 284/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 157/97 Sb.

A. Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou:

1. Zdravotní postižení ortopedická:

  1. ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny
  2. podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení
  3. omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě
  4. zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení, nebo pakloub dlouhých kostí končetin
  5. ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžující chůzi
  6. současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci
  7. těžké kyfoskoliózy
  8. hypofyzární nanismus nebo chondrodystrofie, pokud tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm

2. Zdravotní postižení chirurgická:

  1. umělé vyústění trávicího nebo močového traktu na povrchu těla
  2. stavy po vynětí hrtanu
  3. rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku
  4. odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelisti znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu

3. Zdravotní postižení nervová:

  1. úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny
  2. trvalá afazie (ztráta řeči)

4. Zdravotní postižení smyslová:

  1. oboustranná úplná nebo praktická hluchota
  2. snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí)
  3. koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů

B. Zdravotními postiženími značně ztěžujícími obecné životní podmínky jsou též zdravotní postižení neuvedená v písmenu A, jejichž důsledky jsou obdobné zdravotním postižením uvedeným v písmenu A; za taková zdravotní postižení se však nepovažují zdravotní postižení, která se neprojevují zjevnými chorobnými příznaky (např. nemoci vnitřní, nemoci duševní včetně defektů intelektu, degenerativní změny pohybového ústrojí).

Potřebná doba pojištění se posuzuje shodně jako u plného invalidního důchodu.

Výše základní výměry částečného invalidního důchodu činí 1310 Kč měsíčně. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0.75 % výpočtového základu. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí nejméně 385 Kč měsíčně.

Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti poživatele částečného invalidního důchodu

  1. nepřesahuje 66 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí v plné výši,
  2. je vyšší než 66 %, ale nepřesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry,
  3. přesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného základu, částečný invalidní důchod se nevyplácí.
    Jestliže poživatel částečného invalidního důchodu je výdělečný v cizině, částečný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.

VÝDĚLEK PŘI ČID v roce 2001

Kolik si mohu při částečném invalidním důchodu vydělat? Tak zní nejčastější otázka poživatelů těchto důchodů. Odpověď začíná opět otázkou. Z jakého důvodu máte ČID přiznán? Pokud je důvodem přiznání ČID značné ztížení obecných životních podmínek (příloha č. 4 vyhl. MPSV č. 284/95 Sb.) pak odpověď zní, touto otázkou se nemusíte zabývat, neboť v tomto případě není výše Vašeho výdělku nijak omezena. Pokud je ovšem ČID přiznán z jiných příčin je obava z následků případného překročení příjmu zcela na místě. K tomu, abyste si mohli výpočet provést sami potřebujete znát:

  1. Rok přiznání ČID
  2. Průměrný měsíční výdělek (dále PMV), z něhož byl ČID vyměřen nebo u ČID přiznávaných podle nových předpisů osobní vyměřovací základ.
  3. Přepočítací koeficient


Poznámka: V případě, že došlo ke změně z plného invalidního důchodu na částečný a ten byl vyměřen ze stejného PMV jako plný invalidní důchod, použijeme rok přiznání plného invalidní důchodu.





Nyní budete postupovat následujícím způsobem:

  1. Z tabulky zjistíte hodnotu koeficientu podle doby přiznání částečného invalidního důchodu. Pro důchod přiznaný v roce 1989 to bude 4,4270
  2. Váš PMV z doby před přiznáním ČID vynásobíte tímto koeficientem. Byl-li PMV například 2.980,- Kč pak
    2.980 x 4,4270 =13.192 Kč
    Z této částky si můžete vydělat 66 % bez krácení ČID. V našem příkladu tedy nejvýše
    13.192 x 0,66 = 8.706 Kč
    Převýší-li výdělek 66 %, avšak nepřekročí-li 80 %, krátí se důchod na polovinu, a to obě jeho složky. V našem příkladu:
    13.192 x 0,8 = 10.553 Kč
Tato konstrukce umožňuje rozhodnutí, zda pro poživatele je v jeho případě výhodnější pracovat při nižším výdělku, avšak při zachování plné výše ČID, nebo zda je výhodnější pracovat s výdělkem v rozmezí 66 % - 80% srovnatelného vyměřovacího základu s tím, že bude pobírat pouze polovinu ČID, nebo se ČID vzdá a jeho výdělek nebude omezen.

Právní úprava

HLAVA TŘETÍ

ČÁSTEČNÝ INVALIDNÍ DŮCHOD

Díl první
Podmínky nároku na částečný invalidní důchod

§ 43

Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

  1. a získal potřebnou dobu pojištění, nebo
  2. následkem pracovního úrazu.

§ 44

(1) Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení § 39 odst. 2

platí zde obdobně. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis.

(2) Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis.

(3) Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod se posuzuje podle § 40. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity byl pobírán plný invalidní důchod přiznaný podle § 42 odst. 1, popřípadě podle obdobných ustanovení předpisů platných před 1. lednem 1996.

Tabulka koeficientů výdělků pro rok 2001
1. 1. - 30. 6. 2000 1,062 1974 6,8329
1999 1,161 1973 7,1511
1998 1,2834 1972 7,4573
1997 1,5196 1971 7,711
1996 1,8008 1970 8,3172
1995 2,8819 1969 9,027
1994 3,3425 1968 9,5587
1993 3,9297 1967 9,8284
1992 4,3459 1966 10,121
1991 4,505 1965 10,5005
1990 4,6141 1964 10,5315
1989 4,7193 1963 10,6255
1988 4,818 1962 10,9599
1987 4,8907 1961 11,1918
1986 4,9672 1960 11,379
1985 5,0605 1959 11,5446
1984 5,1648 1958 11,6863
1983 5,2911 1957 11,9805
1982 5,3768 1956 12,2898
1981 5,4989 1955 13,018
1980 5,629 1954 13,3714
1979 5,8004 1953 13,9053
1978 5,9953 1952 14,7528
1977 6,1741 1951 16,0819
1976 6,3839 1950 17,1231
1975 6,5992 1949 18,3086


K zamyšlení: Ustanovení o omezení výdělku při částečném invalidním důchodu bylo přejato z předchozí právní úpravy, kde ovšem se částečný invalidní důchod považoval za započitatelnou součást příjmů pro nároky na starobní či plný invalidní důchod. V tomto systému bylo omezení výdělku logickým důsledkem této skutečnosti, neboť bez něj by byli poživatelé částečných invalidních důchodů výrazně zvýhodněni proti ostatním občanům, protože jejich příjem by byl o částečný invalidní důchod vyšší. Od roku 1996 se ovšem již částečný invalidní důchod při výpočtu výše důchodů nezapočítává. Je tedy zřejmé, že v důsledku limitace výdělku bude jejich důchod výrazně nižší než u občanů se stejným zaměstnáním. Omezení výdělku má navíc tyto negativní důsledky:

  1. nižší příjmy státního rozpočtu v důsledku nižších daní;
  2. nižší příjmy sociálního a zdravotního pojištění;
  3. vyšší výdaje státu na dávky státní sociální podpory;
  4. nemalou částku stojí i pravidelná každoroční kontrola výše příjmů u cca 100 000 poživatelů těchto důchodů;

Nebylo by tedy vhodné omezení výdělku zrušit?

Díl druhý
Výše částečného invalidního důchodu

§ 45

(1) Výše základní výměry částečného invalidního důchodu činí 1310 Kč měsíčně.

(2) Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu měsíčně. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí nejméně 385 Kč měsíčně. Ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé, § 34 odst. 1 věty druhé a § 41 odst. 3 platí zde obdobně. Vznikl-li nárok na částečný invalidní důchod s přihlédnutím k § 44 odst. 3 větě druhé, činí výše procentní výměry částečného invalidního důchodu polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.

(3) Ustanovení § 42 odst. 3 platí přiměřeně i pro výši částečného invalidního důchodu pojištěnce mladšího 28 let, který splnil podmínky nároku na částečný invalidní důchod, je-li tento důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na částečný invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku, s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.

(4) Ustanovení § 42 odst. 4 platí přiměřeně i pro výši částečného invalidního důchodu pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a v § 13 odst. 1, s tím, že procentní výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.

Díl třetí
Souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

§ 46

(1) Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti (§ 47) poživatele částečného invalidního důchodu

  1. nepřesahuje 66 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu (§ 48), částečný invalidní důchod se vyplácí v plné výši,
  2. je vyšší než 66 %, ale nepřesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry,
  3. přesahuje 80 % pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu, částečný invalidní důchod se nevyplácí.

(2) Jestliže poživatel částečného invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině, částečný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na částečné invalidní důchody přiznané podle § 44 odst. 2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.

(4) Částečný invalidní důchod se však vyplácí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok uvedený v § 47 odst. 2 nepřesahuje dvanáctinásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k 1. lednu kalendářního roku, za který se podle § 47 odst. 2 stanoví průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti. Předchází-li rok přiznání částečného invalidního důchodu kalendářnímu roku, v němž se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, upraví se dvanáctinásobek částky uvedené ve větě první úměrně počtu kalendářních dnů pobírání tohoto důchodu v kalendářním roce. Ustanovení odstavce 2 není přitom dotčeno.


22) § 3 odst. 2 písm. e) a § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

§ 47

(1) Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se stanoví z úhrnu příjmů z výdělečné činnosti za období stanovené v odstavci 2 větě první; přitom se za příjem z výdělečné činnosti považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona,17) a vylučují doby,

  1. v nichž neměl pojištěnec příjem z výdělečné činnosti nebo pobíral dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem, popřípadě trvaly důvody, které jsou podmínkou pro jejich poskytování,
  2. kdy pojištěnec byl výdělečně činný v cizině,
  3. před přiznáním částečného invalidního důchodu.

(2) Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se stanoví na základě přehledu o příjmech z výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok; pokud však byl částečný invalidní důchod přiznán ode dne spadajícího do období od 1. července do 31. prosince, berou se při prvním stanovení průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti po přiznání částečného invalidního důchodu v úvahu příjmy za kalendářní rok následující po kalendářním roce, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod. Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu příjmů z výdělečné činnosti za období stanovené ve větě první a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období; jsou-li v tomto období doby vyloučené podle odstavce 1 písm. a) až c), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na toto období.

(3) Poživatel částečného invalidního důchodu je povinen do 10. dubna kalendářního roku předložit plátci tohoto důchodu

  1. přehled o příjmech v období uvedeném v odstavci 2, měl-li v tomto období pouze příjmy, které se pro účely daně z příjmů považují za příjmy ze závislé činnosti23),
  2. oznámení o tom, že v období uvedeném v odstavci 2 měl příjmy dosažené výkonem samostatné výdělečné činnosti (§ 9 odst. 3), nebo
  3. oznámení o tom, že v období uvedeném v odstavci 2 neměl žádné příjmy z výdělečné činnosti.

(4) Poživatel částečného invalidního důchodu, který je povinen předložit oznámení podle odstavce 3 písm. b), je povinen předložit do 10. července plátci důchodu přehled o příjmech v období uvedeném v odstavci 2 s uvedením, které příjmy jsou příjmy podle odstavce 3 písm. a) a které podle odstavce 3 písm. b).

(5) V přehledu podle odstavce 3 písm. a) a podle odstavce 4 se uvádějí též doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), a podává-li se přehled podle odstavce 4, též výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (§ 10 odst. 1 věta druhá).

(6) Výplata částečného invalidního důchodu se podle § 46 odst. 1 písm. c) zastaví nebo výše částečného invalidního důchodu se podle § 46 odst. 1 písm. b) upraví od splátky částečného invalidního důchodu splatné v druhém kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen předložit přehled podle odstavce 3 nebo 4.

(7) Byla-li výše částečného invalidního důchodu upravena podle § 46 odst. 1 písm. b), upraví se výše částečného invalidního důchodu podle § 46 odst. 1 písm. a) od splátky tohoto důchodu splatné v druhém kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byl poživatel tohoto důchodu povinen předložit přehled podle odstavce 3 nebo 4.

(8) Byla-li výplata částečného invalidního důchodu zastavena podle § 46 odst. 1 písm. c), obnoví se výplata tohoto důchodu ve výši podle § 46 odst. 1 písm. a) nebo b) na základě předložení přehledu odle odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4, a to od splátky důchodu uvedené v odstavci 7.

(9) Ustanovení odstavců 3 až 5 neplatí pro poživatele částečného invalidního důchodu přiznaného ode dne spadajícího do období od 1. července do 31. prosince předchozího kalendářního roku.




17) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.

§ 48

(1) Srovnatelný vyměřovací základ pojištěnce je osobní vyměřovací základ, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok o tři roky předcházející roku, v němž se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za předposlední rok rozhodného období (§ 18). Pokud rozhodné období nečiní aspoň dva kalendářní roky, postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod. Pokud pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu měl nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a při přiznání částečného invalidního důchodu se vycházelo z vyměřovacího základu, z něhož byl vyměřen dřívější plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, vychází se pro účely věty první z rozhodného období stanoveného pro vyměření dřívějšího plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; pokud však rozhodné období, z něhož byl vyměřen dřívější důchod, nečinilo aspoň dva kalendářní roky, postupuje se obdobně podle věty druhé s tím, že místo kalendářního roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod, se bere v úvahu kalendářní rok, v němž byl přiznán tento dřívější důchod.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v případě, že důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, nebo podle obdobných ustanovení předchozích předpisů o sociálním zabezpečení, a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn.

(3) Nebyl-li částečný invalidní důchod vyměřen z výpočtového základu ani z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje se v těchto případech za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod; pokud měl pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu nárok na plný invalidní důchod platí zde přiměřeně ustanovení odstavce 1 věty třetí.

Zpet ZpětTisk upravit pro tisk

Copyright © 2000-2022 Sdružení Veleta, o.s., Developed by Robert Zaborowski, Pulzní magnetoterapie